https://zemepisec.cz/55-f677d9e3d10e966a0ce4.js

1"use strict";(self.webpackChunkgatsby_starter_default=self.webpackChunkgatsby_starter_default||[]).push([[4065],{9669:function(e,t,a){a.d(t,{Z:function(){return o}});var l=a(5007),o=function(e){var t=e.children;return l.default.createElement("div",{className:"btn-wrap-module--bwr--2iads"},t)}},9583:function(e,t,a){a.d(t,{Z:function(){return o}});var l=a(5007),o=function(e){var t=e.children;return l.default.createElement("div",{className:"img-con-module--ic--3b-6M"},t)}},4637:function(e,t,a){var l=a(5007),o=a(5444),n=a(1496);t.Z=function(){var e,t,a=(0,o.useStaticQuery)("1119397219");return null!=a&&null!==(e=a.placeholderImage)&&void 0!==e&&null!==(t=e.childImageSharp)&&void 0!==t&&t.fluid?l.default.createElement(n.Z,{fluid:a.placeholderImage.childImageSharp.fluid}):l.default.createElement("div",null,"Picture not found")}},6319:function(e,t,a){a.r(t);var l=a(5007),o=a(5444),n=a(967),r=a(4637),u=a(9583),i=a(9669),c=a(3751);t.default=function(e){e.data;return l.default.createElement(n.Z,null,l.default.createElement(c.Z,{title:"Makroekologické vlastnosti areálů"}),l.default.createElement("h1",null,"Makroekologické vlastnosti areálů"),l.default.createElement("p",null,"Makroekologické vlastnosti areálů jsou základní okruhem zájmu ",l.default.createElement(o.Link,{to:"/biogeografie/areografie/"},"areografie"),", tedy biogeografického studia areálů taxonů. Nejčastěji jsou studovány vztahy mezi velikostí a tvarem areálů a vlastnostmi studovaných taxonů."),l.default.createElement("p",null,"Areálem se rozumí v tomto kontextu oblast rozšíření, ve kterém se objevuje určitý taxon (druh, rod apod.)."),l.default.createElement("hr",null),l.default.createElement("h2",null,"Velikost areálu"),l.default.createElement("p",null,"Velikost areálu je jedním z nejjednodušších parametrů v areografii, který lze sledovat. Obecně lze říci, že jen málo druhů má relativně velké areály, statistické rozložení ukazuje vyšší četnost druhů s relativně malými areály."),l.default.createElement("p",null,"Ptáci mívají areál největší, ve velikosti areálu následují savci, poté sladkovodní ryby a obojživelníci a nejmenší areály jsou zaznamenávány u hmyzu a rostlin."),l.default.createElement("h3",null,"Rapoportovo pravidlo"),l.default.createElement("p",null,"Rapoportovo pravidlo popisuje, že areály druhů se zvětšují se vzrůstající zeměpisnou šířkou. Toto pravidlo platí analogicky i pro hloubku v oceánech."),l.default.createElement("p",null,"Jedno z vysvětlení Rapoportova pravidla může být vliv klimatu, a to zejména sezónní variability. Druhy vyšších šířek tak tolerují větší kolísání teplot a mohou tak obsazovat větší areály."),l.default.createElement("p",null,"Dalšími vysvětleními pak může být vliv pleistocenního zalednění, vliv míry extinkce (druhy s nízkou tolerancí ve vyšších zeměpisných šířkách vymřou). Pravidlo se dá také vysvětlit vlivem vyšší ",l.default.createElement(o.Link,{to:"/biogeografie/ekologicka/bioticke-interakce/"},"kompetice")," v tropech a vlivem míry ",l.default.createElement(o.Link,{to:"/biogeografie/evolucni/speciace/"},"speciace"),"."),l.default.createElement("h3",null,"Vztah velikosti areálu a velikosti těla"),l.default.createElement("p",null,"U vztahu velikosti areálu a velikosti těla daného druhu neplatí přímá úměra. Zatímco malé organismy mají malé i velké areály, velké organismy mají zpravidla pouze velké areály. Platí tak zde tzv. trojúhelníkový vztah."),l.default.createElement("h3",null,"Vztah velikosti areálu a abundance druhu"),l.default.createElement("p",null,"Druhy s větším areálem mají zpravidla i vyšší abundanci, tedy se vyskytují ve vyšších počtech."),l.default.createElement("p",null,"Druhy se ",l.default.createElement(o.Link,{to:"/biogeografie/ekologicka/ekologicke-faktory/"},"širokou ekologickou nikou")," mohou využít širokou nabídku prostředí a zdrojů, což těmto druhům umožňuje mít velký geografický areál a vysoké populační hustoty."),l.default.createElement("p",null,"Některé druhy však mají velké are

1ály a nízké abundance, což ukazuje opět na trojúhelníkový vztah. To je způsobeno pravděpodobně lepší schopností ",l.default.createElement(o.Link,{to:"/biogeografie/disperze/"},"disperse"),"."),l.default.createElement("hr",null),l.default.createElement("h2",null,"Tvar areálů"),l.default.createElement("p",null,"Při sledování tvaru areálů směřuje pozornost zejména na rozdíly v latitudinálním (sever-jih) a longitudinálním směru (východ-západ). Obecně více protažené areály se vyskytují více v severních zeměpisných šířkách. Zpravidla platí úměra, že čím větší areál daného taxonu je, tím protaženější tvar má."),l.default.createElement("p",null,"Dále jsou obvykle velké areály protaženy v longitudinálním směru (východ-západ), zejména na severní polokouli. Malé areály, pokud jsou přítomny, pak bývají protažena latitudinálně (sever-jih), a to především na jižní polokouli. Možné vysvětlení je longitudinální protažení klimatických (a tím i vegetačních) pásů. Dalším vysvětlením je pak tvar kontinentů a poloha bariér (jako je ",l.default.createElement(o.Link,{to:"/hydrologie/svetovy-ocean/"},"světový oceán")," či horská pásma)."),l.default.createElement("h3",null,"Obsazenost areálu"),l.default.createElement("p",null,"Obsazenost areálu (anglicky ",l.default.createElement("em",null,"occupancy"),") popisuje v biogeografii a ekologii, kolik lokalit v rámci areálu druh skutečně obývá. Druh totiž neobývá úplně všechny lokality uvnitř svého areálu a vyskytují se v něm mezery. Vnitřní struktura areálu je agregovaná s prostorovou autokorelací."),l.default.createElement("hr",null),l.default.createElement(u.Z,null,l.default.createElement(r.Z,null),l.default.createElement("div",null,l.default.createElement("h2",null,"Studijní materiály Biogeografie"),l.default.createElement("p",null,"Téma ",l.default.createElement("strong",null,"Makroekologické vlastnosti areálů")," je součástí ",l.default.createElement(o.Link,{to:"/biogeografie/"},"studijních materiálů Biogeografie"),". Tento předmět byl vyučován na ",l.default.createElement("a",{href:"http://geogr.muni.cz"},"Geografickém ústavu")," ",l.default.createElement("a",{href:"http://muni.cz"},"Masarykovy univerzity"),". Přejděte na rozcestník témat (1. tlačítko), nebo si přečtěte předcházející (2. tlačítko) či následující (3. tlačítko) téma."),l.default.createElement(i.Z,null,l.default.createElement(o.Link,{to:"/biogeografie/"},l.default.createElement("button",null,"Rozcestník biogeografie")),l.default.createElement(o.Link,{to:"/biogeografie/areografie/"},l.default.createElement("button",{className:"inv"},"← Areografie")),l.default.createElement(o.Link,{to:"/biogeografie/areografie/faktory-ovlivnujici-rozsireni-druhu/"},l.default.createElement("button",{className:"inv"},"Faktory ovlivňující rozšíření druhů →"))))),l.default.createElement("hr",null))}}}]);
2//# sourceMappingURL=55-f677d9e3d10e966a0ce4.js.map