1<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN" "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd"> 2<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml" xml:lang="cs" lang="cs"> 3<head> 4<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8" /> 5<meta http-equiv="content-language" content="cs" /> 6<meta name="Robots" content="index, follow" /> 7<link rel="shortcut icon" type="image/x-icon" href="/favicon.ico" /> 8<link rel="stylesheet" type="text/css" href="main2.css"/>
9<script type="text/javascript" src="script/mootools.js"></script>
vendor: 1 bytes, line 9
9
10<script type="text/javascript" src="script/mediabox.js"></script>
vendor: 1 bytes, line 10
10
11<script type="text/javascript" src="script/slimbox1.js"></script>
11 12<link rel="stylesheet" type="text/css" href="script/mediabox.css" media="screen" /> 13<!--[if IE ]> 14<link rel="stylesheet" type="text/css" media="all" href="zkurvenec_ie.css" /> 15<![endif]-->
16<script type="text/javascript"> 17 18 var _gaq = _gaq || []; 19 _gaq.push(['_setAccount', 'UA-27786931-1']); 20 _gaq.push(['_trackPageview']); 21 22 (function() { 23 var ga = document.createElement('script'); ga.type = 'text/javascript'; ga.async = true; 24 ga.src = ('https:' == document.location.protocol ? 'https://ssl' : 'http://www') + '.google-analytics.com/ga.js'; 25 var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(ga, s); 26 })(); 27 28</script>
28<title>historie Praha</title> 29<meta name="keywords" content="historie Prahy historie historická Praha Pražská kotlina ÄeÅ¡i PÅemysl Otakar II Karla IV vznik Praha" /> 30<meta name="Description" content="Historie Prahy. Málokteré hlavnà mÄsto na svÄtÄ je tak úzce spjato s historià svého národa a státu jako Praha. A to od poÄátku své existence, zahaleného chronickým nedostatkem historických zpráv, až dodnes. Zde se odehrála pÅevážná vÄtÅ¡ina nejvýznamnÄjÅ¡Ãch událostà a revoluÄnÃch zvratů, které mÄly vždy dopad na chod dÄjin celé zemÄ. " /> 31</head> 32<body id="hist"> 33<div id="podklad"> 34<div id="hlavicka"> 35<div id="vlajky"> 36<a href="http://www.old-prague.com/"><img src="uk.jpg" height="18" alt="" /></a> 37<!--<a id="fb" href="http://www.facebook.com/pages/Stará-Praha-Old-Prague/383805184963830"><img src="fb.png" height="25" title="stará Praha Facebook" alt="stará Praha na Facebooku" /></a>--></div> 38<a href="index.php"><img id="nadpis" src="nadpis.gif" alt="pohlednice staré Prahy" /></a> 39<h1>historie Prahy</h1> 40</div> 41<div id="navigace"> 42<div id="horni"> 43<a id="slovo" href="index.php" title="stará Praha" style="padding-left: 3px;">domácà stránka</a> 44<div id="relativum"> 45<a id="pohl" href="historie-praha.php" title="historie Prahy">stará Praha</a> 46 47 48<div id="vysouvaci"> 49<a href="pohlednice-praha-hradcany.php">HradÄany</a> 50<div id="relms"> 51<a href="pohlednice-praha-mala-strana.php">Malá Strana</a> 52<div id="vysouvacims"> 53<a href="pohlednice-praha-malostranske-namesti.php">Malostranské námÄstÃ</a> 54<a href="pohlednice-praha-nerudova-ulice.php">Nerudova ulice</a> 55<a href="pohlednice-praha-prulom-u-klicu.php">průlom U KlÃÄů</a> 56</div> 57</div> 58 59<div id="relsm"> 60<a href="pohlednice-praha-stare-mesto.php">Staré MÄsto</a> 61<div id="vysouvacism"> 62<a href="pohlednice-praha-na-frantisku.php">Na FrantiÅ¡ku</a> 63<a href="pohlednice-praha-staromestske-namesti.php">StaromÄstské námÄstÃ</a> 64</div> 65</div> 66 67<div id="relj"> 68<a href="pohlednice-praha-zidovske-mesto-josefov.php">Židovské MÄsto Josefov</a> 69<div id="vysouvacij"> 70<a href="pohlednice-praha-asanace-josefov.php">asanace Josefova</a> 71</div> 72</div> 73 74<div id="relroz"> 75<a href="pohlednice-praha-rozhrani-stare-nove-mesto.php">rozhranà St. a Nov.MÄsta</a> 76<div id="vysouvaciroz"> 77<a href="pohlednice-praha-na-prikope.php">ulice Na PÅÃkopÄ</a> 78<a href="pohlednice-praha-ferdinandova-trida.php">Ferdinandova tÅÃda</a> 79</div> 80</div> 81 82<div id="relnm"> 83<a href="pohlednice-praha-nove-mesto.php">Nové MÄsto</a> 84<div id="vysouvacinm"> 85<a href="pohlednice-praha-vojtesska-ctvrt.php">VojtÄÅ¡ská ÄtvrÅ¥</a> 86<a href="pohlednice-praha-podskali.php">PodskalÃ</a> 87<a href="pohlednice-praha-karlovo-namesti.php">Karlovo námÄstÃ</a> 88<a href="pohlednice-praha-karlov.php">Karlov</a> 89<a href="pohlednice-praha-spalena-ulice.php">Spálená ulice</a> 90<a href="pohlednice-praha-vaclavske-namesti.php">Václavské námÄstÃ</a> 91<a href="pohlednice-praha-nadrazi-frantiska-josefa-1.php">nádražà FrantiÅ¡ka Josefa I.</a> 92<a href="pohlednice-praha-hybernska-ulice.php">Hybernská ulice</a> 93<a href="pohlednice-praha-petrska-ctvrt.php">Petrská ÄtvrÅ¥</a> 94</div> 95</div> 96 97<a href="pohlednice-praha-vysehrad.php">VyÅ¡ehrad</a> 98<a href="pohlednice-praha-holesovice.php">HoleÅ¡ovice</a> 99<a href="pohlednice-praha-nusle.php">Nusle</a> 100<a href="pohlednice-praha-zizkov.php">Žižkov</a> 101<a href="video-praha.php" title="video stará Praha">video stará Praha</a> 102<a style="border-bottom: 1px solid #c3b5b5;" href="prazske-pohlednice.php">poslali jste nám</a> 103</div> 104</div> 105<div id="rel"><a id="orie" href="stare-pohlednice-historie.php">historie pohlednic</a> 106<div id="vys"> 107<a href="pohlednice-praha-historie.php">historie pražských pohlednic</a> 108 109</div> 110</div> 111 112 113<div id="relthank"><a id="to" href="podekovani.php">podÄkovánÃ</a> 114<div id="vysthank"><a href="partneri.php">partneÅi</a> 115</div> 116</div> 117<a id="links" href="odkazy-praha.php">odkazy</a> 118<div id="relkont"><a id="map" href="mapa-webu.php" style="padding-right: 0; padding-left: 43px; border-right: none;">mapa webu</a> 119<div id="vyskont"><a href="kontakt.php">kontakt</a> 120</div> 121</div></div> 122</div> 123<div id="telo"> 124<div id="bocni_obsah"> 125<img src="historie-pohlednic/znak.gif" style="margin: 30px 0 0 50px;" alt="" /> 126 127 128 129 130 131 132 133</div> 134<div id="obsah"> 135<img class="detail" src="historicke/31.jpg" width="646" height="355" alt="" /> 136<h2 class="kapitoly">MILAN DEGEN A doc. PhDr. V. LEDVINKA,CSc.:<br />HISTORIE PRAHY - PRAHA V PRÅ®BÄHU STALETÃ</h2> 137 138 139 140<div class="texty"> 141 142<h3>Motto:
142DÄjiny vždy vycházely z toho, co bylo zapsáno</h3> 143<p>Praha je hlavnà a souÄasnÄ i nejvÄtšà a nejvýznamnÄjšà mÄsto Äeské republiky. Ležà ve stÅedu Äech a dá se ÅÃci i Evropy na 50°05â severnà šÃÅky a na 14°30â východnà délky v Älenitém terénu Pražské kotliny a pÅilehlých výbÄžků StÅedoÄeské pahorkatiny. NapÅ. nejvyššà bod PetÅÃna poblÞ rozhledny se nacházà ve výšce kolem 326 m n.m., hradÄanský ostroh, na nÄmž stojà Pražský hrad, kolem 250 m n.m., hladina Vltavy u Karlova mostu kolem 182 m n.m.</p> 144<p> 145Málokteré hlavnà mÄsto na svÄtÄ je tak úzce spjato s historià svého 146národa a státu jako Praha. A to od poÄátku své existence, zahaleného 147chronickým nedostatkem historických zpráv, až dodnes. Zde se odehrála 148pÅevážná vÄtÅ¡ina nejvýznamnÄjÅ¡Ãch událostà a revoluÄnÃch zvratů, které 149mÄly vždy dopad na chod dÄjin celé zemÄ. Bylo tomu tak ve vÅ¡ech 150oblastech, pÅedevÅ¡Ãm vÅ¡ak v dÄjinách politických a kulturnÃch. Praha vždy inspirovala mnoho spisovatelů a básnÃků, hudebnÃků, malÃÅů, sochaÅů, architektů, grafiků, fotografů a filmaÅů k dÃlům, z nichž Åada patÅà k vrcholům Äeské, evropské, ale i svÄtové kultury.</p> 151<p>PÅÃtomnost lidà na územà Pražské kotliny dokládajà archeologické nálezy 152již pÅed milionem let. Nejstaršà osÃdlenà nebyla ale stálá. VyluÄoval to 153koÄovný způsob života loveckých tlup a v nÄkterých údobÃch i pÅÃliÅ¡ drsné 154klima. Od mladšà doby kamenné bylo pražské územà osÃdleno nepÅetržitÄ 155a Äasto se nacházelo v centru pravÄkého vývoje Äech. Na poÄátku této 156doby doÅ¡lo také k zásadnà promÄnÄ. Objevili se zde novà kolonisté 157zabývajÃcà se již zemÄdÄlstvÃm. Ti vystÅÃdali lovce a sbÄraÄe pÅedchozÃch 158údobà a zahájili zcela novou epochu, trvajÃcà v podstatÄ dodnes. Na územà 159Pražské kotliny se pak vystÅÃdalo mnoho etnických skupin s odliÅ¡nou kulturou. PÅicházely jak z východu, tak ze západu a je pochopitelné, že tento migraÄnà proces se vÄtÅ¡inou neobeÅ¡el bez krvavých bojů následovaných prolÃnánÃm Äi 160stÅÃdánÃm jejich kultur.</p> 161<P>Po zmÄnÄ letopoÄtu se Äechy a územà Pražské kotliny stalo prostorem, 162kam také smÄÅoval obchod z ÅÃmského impéria. Kolem poloviny 6. stoletà 163se v Pražské kotlinÄ objevili Slované a po ukonÄenà pÅesunů etnických 164skupin v obdobà tzv. stÄhovánà národů se tu prosadili jako stálà obyvatelé. 165OpÄrnými body jejich pÅevážnÄ zemÄdÄlského osÃdlenà v Pražské kotlinÄ 166a okolà se od 7. do 9. stoletà stala výšinná, opevnÄná hradiÅ¡tÄ Å Ã¡rka, 167Zámka, PodhoÅÃ, Butovice aj. Od tÄchto hradišť a rozptýlených osad vedly
168stezky a cesty k brodům a bÅehům Vltavy. </p> 169<p>OsÃdlenà prostoru dneÅ¡nÃch historických Äástà Prahy se zpoÄátku 170soustÅeÄovalo do pÅÃbÅežnÃch oblastà kolem Vltavy, zejména do okolà 171starých cest, brodů a mÃst relativnÄ Äi bezpeÄnÄ chránÄných pÅed Äastými 172povodnÄmi, pÅevážnÄ na levém bÅehu. Takovým bezpeÄným mÃstem byl prostor kolem 173dneÅ¡nÃho Malostranského námÄstÃ, ležÃcà na geologické pÅÃbÅežnà terase, 174kterou staÅà Slované nazývali prag, resp. prah. Odtud zÅejmÄ pocházà 175pozdÄjšà jméno mÄsta. </p> 176<p>Zdá se, že slovanský kmen Äechů Äasem osÃdlil a ovládl v Pražské 177kotlinÄ a okolà pÅedevÅ¡Ãm prostor na západ od Åeky Vltavy. V této enklávÄ 178se nacházel i Levý Hradec (dneÅ¡nà Äást Roztok na sever od Prahy) - sÃdlo 179kmenového knÞete Äechů, odvozujÃcÃho svůj původ od bájného 180PÅemysla. PokÅtÄnà prvnÃho historického Äeského knÞete BoÅivoje I. (asi 181855 - 889) na Velké MoravÄ a dalšà ekonomicko-spoleÄenské procesy vedly 182v 9. a 10. stoletà ke sjednocenà kmenů sÃdlÃcÃch na územà Äech, ke zmÄnÄ sÃdelnà struktury v Pražské kotlinÄ a okolÃ, a ke vzniku feudálnÃho státu. Založenà Pražského hradu (kolem roku 885) jako hlavnÃho sÃdla pÅemyslovských knÞat a vznik VyÅ¡ehradu (v 1. polovinÄ 10. stoletÃ) mÄly za následek pÅesun tÄžiÅ¡tÄ osÃdlenà do blÃzkosti tÄchto nových lokalit a jeho rostoucà koncentraci.
182</p> 183 184<p>Arabsko-židovský kupec IbrahÃm ibn Jákúb, který navÅ¡tÃvil Prahu po 185polovinÄ 10. stoletÃ, napsal: „...mÄsto Fraga je zbudováno z kamene 186a vápna... v mÄstÄ Braze dÄlajà sedla a uzdy a silné Å¡tÃty, jakýchž se 187použÃvá v jejich zemÃch“ (arabÅ¡tina nemá hlásku „ 188p“, proto IbrahÃm pÃÅ¡e 189jednou F, podruhé B). Jde pravdÄpodobnÄ o tehdejšà nejhustšà osÃdlenà 190kolem malostranského tržiÅ¡tÄ s kamennou rotundou sv. Václava 191a kamennými komÃny domácÃch krbů. Jinak zástavba byla jistÄ pÅevážnÄ 192dÅevÄná, ale stÄny srubů se mohly již tehdy natÃrat vápnem tak, jak to 193můžeme nÄkde vidÄt i dnes (z hygienických důvodů, proti Å¡kůdcům 194dÅeva, odráženà svÄtla v létÄ atd.) NeménÄ zajÃmavý je i závÄr IbrahÃmovy 195zprávy o Praze: „...A od toho lesa až k mostu dÅevÄnému moÄálem asi dvÄ mÃle, od konce lesa a pÅes ten most pÅijdeme do mÄsta Bragy.“ 196 Z toho vyplývá, že v té dobÄ mÄla již Praha nÄjaký dÅevÄný most. ZÅejmÄ 197v mÃstech kolem dneÅ¡nÃho Mánesova mostu, nebo mostu Karlova. ZmÃnka 198o moÄálu se mohla vztahovat k záplavové oblasti, pravdÄpodobnÄ na pravém bÅehu Vltavy. Jinak v dobÄ IbrahÃmovy návÅ¡tÄvy se již na 199Pražském hradÄ razily Äeské stÅÃbrné denáry, kterými se platilo až do roku 1300.</p> 200 201<p>Rozvoj a vliv kÅesÅ¥anstvà byl v raných Äechách posÃlen založenÃm 202pražského biskupstvà (kolem roku 973) diplomacià knÞete Boleslava 203(patrnÄ již II.), za nÄhož také doÅ¡lo ke koneÄnému sjednocenà Äech - 204tehdy obvyklým způsobem, vyvraždÄnÃm nejmocnÄjÅ¡Ãho konkurenta 205PÅemyslovců, rodu SlavnÃkovců na Libici u PodÄbrad (995). VzrůstajÃcà 206politický význam PÅemyslovců si od poloviny 11. stoletà vynutil 207pÅestavovánà pražského hradiÅ¡tÄ na stále pevnÄjšà stÅedovÄký hrad, 208strategicky doplnÄný VyÅ¡ehradem na pravém bÅehu Vltavy. </p> 209 210<p>NejspÃÅ¡e v průbÄhu 2. poloviny 11. stoletà se tÄžiÅ¡tÄ hospodáÅského života zaÄalo pÅesunovat z podhradà na levém bÅehu Vltavy na protilehlou 211stranu Åeky. Na pÅelomu 11. a 12. stoletà již kronikáŠKosmas hovoÅà 212o bohatých vzkvétajÃcÃch osadách v podhradà Pražského hradu 213a VyÅ¡ehradu i o existenci osad nÄmeckých, židovských a románských 214kupců na pražském teritoriu. Kolem roku 1100 je poprvé doloženo velké 215tržiÅ¡tÄ na pravém bÅehu Vltavy, v prostoru dneÅ¡nÃho StaromÄstského 216námÄstÃ. PrávÄ u nÄho vznikl opevnÄný (v tehdejšà mluvÄ otýnÄný) 217dvorec Äeského knÞete, z nÄhož se Äasem stala celnice a mÃsto, kde 218nacházeli útoÄiÅ¡tÄ cizà kupci (Týn, Ungelt). V průbÄhu 12. stoletà pak 219v okolà tržiÅ¡tÄ vyrostla takÅka kompaktnà zástavba kamenných románských dvorců, domů, kostelů a klášterů. Spojenà mezi Pražským hradem a tržiÅ¡tÄm u Týna zajišťoval od roku 1172 již kamenný Juditin most, postavený o nÄkolik metrů severnÄji od dneÅ¡nÃho mostu Karlova. </p> 220 221<p>UspokojivÄ se rozvÃjejÃcà domácà obchod a Åemesla doplÅovala 222zemÄdÄlská výroba v osadách kolem obou bÅehů Åeky. Na levém bÅehu 223to byly napÅ. vesnice Obora, Nebovidy a RybáÅe (v mÃstech dneÅ¡nÃho 224Klárova). Na pravém bÅehu napÅ. osady RybnÃk, Ãjezd sv. Martina, 225Opatovice, Podskalà a Zderaz. NÄkteré tyto vesnice žijà dodnes v názvech 226pražských ulic. Také zde vznikaly malé jednoduché cÃrkevnà stavby. 227V obdobà od konce 9. do konce 12. stoletà se tak 228v prostoru mezi Pražským hradem a VyÅ¡ehradem vytvoÅila aglomerace 229vÃce Äi ménÄ roztÅÃÅ¡tÄného osÃdlenÃ, která ale svým rozsahem náležela 230k nejvýznamnÄjÅ¡Ãm ve stÅednà EvropÄ. ZpoÄátku se nazývala Mezigrady 231(Mezihrady), pozdÄji Praha. </p> 232 233<p>Od roku 1198 se Äeské knÞectvà stalo natrvalo královstvÃm. DÄdiÄnost 234královského titulu byla stvrzena Zlatou bulou sicilskou (1212). I to 235pÅispÄlo k zrychlenà vývoje pražského podhradà na levém a zejmén
235a na 236pravém bÅehu Vltavy. Kolem staromÄstského tržiÅ¡tÄ a okolà vyvrcholil 237proces vzniku mÄsta, v jehož průbÄhu se obyvatelé dosud právnÄ 238roztÅÃÅ¡tÄného pražského podhradà stali pÅÃsluÅ¡nÃky stavu mÄšťanského 239a od panovnÃka zÃskali mÄstské výsady a privilegia. VnÄjÅ¡Ãm projevem 240této promÄny bylo postavenà hradeb, které po roce 1230 uzavÅely Å¡iroký 241prostor kolem tržiÅ¡tÄ, vÄetnÄ zástavby kolem kostela sv. Havla, osÃdlené 242novými pÅistÄhovalci pÅevážnÄ z jižnÃho NÄmecka. Havelské MÄsto jeÅ¡tÄ 243pÅed koncem 13. stoletà se Starým MÄstem splynulo. Na protilehlém bÅehu Vltavy, na mÃstÄ zruÅ¡eného starého osÃdlenÃ, založil král 244PÅemysl Otakar II. roku 1257 Nové MÄsto pod Pražským hradem, 245pozdÄjšà Malou Stranu, a kolem nÄj nechal vybudovat hradby. V té dobÄ už v Äechách i v EvropÄ konÄilo údobà románské architektury. O půl stoletà pozdÄji 246skonÄila i éra prvnà vládnoucà Äeské královské dynastie PÅemyslovců 247zavraždÄnÃm krále Václava III. roku 1306 v Olomouci.</p> 248 249<p>Vrchol rozkvÄtu pražského soumÄstÃ, jehož výstavba probÃhala již 250v duchu nového gotického slohu, nastal za vlády cÃsaÅe Karla IV. (1346- 2511378). Tento panovnÃk uÄinil Äechy stÅedem Svaté ÅÃÅ¡e ÅÃmské a Prahu 252jejÃm sÃdelnÃm mÄstem. Na pravém bÅehu Vltavy roku 1348 založil 253a nechal vybudovat Nové MÄsto, v té dobÄ modernÄ koncipovanou ÄtvrÅ¥, 254která v Å¡irokém pruhu obemkla Staré MÄsto. Založil Univerzitu Karlovu 255(1348), která se stala nejstarÅ¡Ãm vysokým uÄenÃm stÅednà Evropy 256a inicioval vznik pražského arcibiskupstvÃ. Dal postavit kamenný most 257(Karlův), zapoÄal stavbu katedrály sv. VÃta na Pražském hradÄ a do spoleÄného opevnÄnà uzavÅel mÄstské Äásti na levém bÅehu Vltavy - 258HradÄany a Menšà MÄsto (Malou Stranu). Za Karla IV. se Praha stala 259nejvÄtÅ¡Ãm a nejbohatÅ¡Ãm mÄstem ve stÅednà EvropÄ. Pražská aglomerace 260byla tehdy jediným obrovským staveniÅ¡tÄm, avÅ¡ak zároveÅ i centrem 261nejpokrokovÄjÅ¡Ãch smÄrů ve vÅ¡ech umÄleckých kategoriÃch. PÅevážná 262Äást Karlova velkolepého dÃla byla dokonÄena až za vlády Václava IV. 263(1378-1419), kromÄ katedrály sv. VÃta, která po pÄt stoletà zůstala 264torzem, jako upomÃnka na ÅÃÅ¡ský primát Prahy.</p> 265 266<p>ParadoxnÄ k nebývalému urbanistickému a architektonickému rozvoji 267mÄsta zaÄaly ale vznikat prvnà vážnÄjšà sociálnà rozpory. Ty potom 268spoleÄnÄ s dlouhodobou krizà katolické cÃrkve, pÅedevÅ¡Ãm v oblasti 269morálnà (papežské schisma, soukromý život knÄžà ), vedly po KarlovÄ 270smrti ke vzniku postupnÄ se prohlubujÃcà spoleÄenské krize a reformnÃho 271hnutÃ, jehož vůdÄÃm pÅedstavitelem se stal Mistr Jan Hus (asi 1371-1415). 272Vyhrocenà krizových jevů vyústilo po HusovÄ potupném upálenà v Kostnici 273(6. Äervence 1415), po upálenà Husova stoupence Mistra Jeronýma 274Pražského a po krátkozraké politice Kostnického koncilu a papežské kurie 275v následných letech, nakonec v revoluci. Impulzem se stala prvnà pražská 276defenestrace, k nÞ doÅ¡lo po útoku chudiny na NovomÄstskou radnici 277(1419), vedeném radikálnÃm knÄzem Janem Želivským a možná, od 278urÄitého okamžiku, i Janem Žižkou z Trocnova (asi 1360-1424) 279- profesionálnÃm váleÄnÃkem, který v následných mnoha bitvách nepoznal 280nikdy hoÅkost vojenské porážky. Po smrti krále Václava IV. se chod 281revoluÄnÃch událostà nedal již niÄÃm zastavit. Husitská Praha odstranila 282moc cÃrkve a rigoróznÃho katolického patriciátu, zejména nÄmeckého, 283ubránila se kÅÞové výpravÄ vedené cÃsaÅem Zikmundem (1420) a stala 284se rozhodujÃcÃm mocenským Äinitelem v zemi. Z té doby zÅejmÄ pocházà 285latinské heslo „Praga caput regni“ (Praha hlava královstvÃ), které je vytesáno nad renesanÄnÃm oknem dneÅ¡nà svatebnà sÃnÄ StaromÄstské 286radnice. Po zavraždÄnà Želivského (1422) a potlaÄenà chudiny vÅ¡ak 287pražské husitské mÄšťanstvo postupnÄ opustilo revoluci jako dávno 288pÅedtÃm pÅevážná Äást Äeské Å¡lechty a pÅispÄlo k jejà porážce (1434). Jako 289odmÄnu si podrželo nabytý majetek a výsadnà politické postavenà v Äele 290mÄstského stavu.</p> 291 292<p>Nábožensky a sociálnÄ motivovaná husitská revoluce (1419-1434) 293provázená kÅižáckými vpády, ale pozdÄji také husitskými výboji do 294zahraniÄÃ, neprospÄla pochopitelnÄ Praze ani celé zemi. Válka zastavila 295nadlouho veÅ¡kerou stavebnà Äinnost. Z Malé Strany, pÅevážné Äásti 296HradÄan a VyÅ¡ehradu zbyly jen ruiny; Åada klášterů, kostelů i domů byla 297vyplenÄna - Å¡kody se nedaly vyÄÃslit. Osud VyÅ¡ehradu, který se z této 298pohromy již nikdy nevzpamatoval, postihl málem i Pražský hrad.</p> 299 300<p>Stavebnà obnova poniÄené Prahy zaÄala teprve za vlády krále JiÅÃho z PodÄbrad (1458-1471) a pokraÄovala již i honosnÄjÅ¡Ãmi stavbam
300i za krále 301Vladislava II. Jagellonského (1471-1516). NejvýznamnÄjÅ¡Ãmi z nich byly 302PraÅ¡ná brána, Vladislavský sál a oprava reprezentaÄnÃch a užitkových 303mÃstnostà pro panovnÃka a jeho dvůr na Pražském hradÄ, kam se mohl 304Vladislav II. koncem 15. stoletà již pÅestÄhovat ze staromÄstského Králova 305dvora (v mÃstÄ dneÅ¡nÃho ObecnÃho domu), kde sÃdlili již jeho pÅedchůdci 306poÄÃnaje obÄasnými pobyty Václava IV. Mimochodem odtud, pÅesnÄji 307PraÅ¡nou bránou, pak vstupovaly na územà Starého MÄsta korunovaÄnà 308průvody Äeských králů - procházely Celetnou ulicà na StaromÄstské 309námÄstÃ, dále Karlovou ulicà na Karlův most a pÅes Malostranské námÄstà 310dneÅ¡nà Nerudovou ulicà na Pražský hrad. Tato triumfálnà cesta, kterou 311dnes procházejà davy turistů, se právem nazývá cestou Královskou. </p> 312 313<p>VýsadnÃm postavenÃm mÄšťanstva a dominantnà rolà Prahy otÅásl až 314nástup Habsburků na Äeský trůn (1526) a aktivnà podÃl Pražanů na 315neúspÄÅ¡ném stavovském povstánà proti cÃsaÅi Ferdinandovi I. (1547). 316Praha tehdy ztratila vÄtÅ¡inu majetku a svobod a pÅedevÅ¡Ãm politickou 317samostatnost i prestiž. PÅedtÃm jeÅ¡tÄ, v roce 1541, postihl mÄsto nejvÄtšà 318požár v jeho historii, který strávil pÅevážnou Äást Malé Strany a HradÄan. 319Tehdy shoÅely na Pražském hradÄ i nenahraditelné Zemské desky - 320fundament soukromého i veÅejného práva v zemi. V protikladu k tomuto 321velkému úpadku a katastrofÄ vÅ¡ak Praha ve 2. polovinÄ 32216. stoletà proÅ¡la obdobÃm intenzÃvnà renesanÄnà pÅestavby a vnÄjÅ¡Ãho 323rozkvÄtu. Objevilo se mnoho krásných domů a Å¡lechtických paláců 324zdobených Å¡tÃty, lodžiemi a sgrafity. Na Pražském hradÄ byl založen 325zahradnà areál s proslulým, typicky renesanÄnÃm Královským 326letohrádkem. PÅitom nová architektura jakoby srůstala se stále jeÅ¡tÄ 327gotickým půdorysem a charakterem mÄsta. </p> 328 329<p>Význam Prahy znovu a podstatnÄ zvýšil cÃsaÅ Rudolf II. (vládl 1576-1611), který v roce 1584 trvale pÅesÃdlil na Pražský hrad a podruhé uÄinil z mÄsta centrum ÅÃmsko-nÄmecké ÅÃÅ¡e. Jeho dvůr byl shromaždiÅ¡tÄm umÄlců, uÄenců, ale 330i Å¡arlatánů z celé Evropy. Miloval umÄnÃ, vÄÅil v astrologii a alchymii. Byl 331vášnivým sbÄratelem starožitnostà a kuriozit vÅ¡eho druhu a bÄhem svého 332života shromáždil na Pražském hradÄ ojedinÄlou svÄtovou sbÃrku 333umÄleckých pÅedmÄtů nedozÃrné ceny. PÅesto, že Rudolfa stále ménÄ 334zajÃmalo vladaÅenà a podléhal tÄžkým depresÃm, jeho vliv na charakter 335doby byl jednoznaÄný. PodnÃtil umÄleckou iniciativu Å¡lechticů
336a solventnÃch mÄšťanů, kteÅà zvali do Prahy zejména vlaÅ¡ské umÄlce - a reprezentanty italské renesance, úspÄÅ¡nÄ pak soupeÅÃcà s protestanskými 337nÄmeckými a nizozemskými vlivy. Té dobÄ se dnes ÅÃká rudolfinská. </p> 338 339<p>Definitivnà teÄku za rudolfinskou kapitolou udÄlalo Äeské stavovské 340povstánà proti Habsburkům v letech 1618-1620, které zaÄalo druhou 341pražskou defenestracÃ, kdy z oken Pražského hradu byli vyhozeni cÃsaÅÅ¡tà 342mÃstodržÃcà s pÃsaÅem. Äeské povstánà se stalo prvnà fázà evropské 343tÅicetileté války, která pÅivedla k plnému rozkvÄtu žoldnéÅstvÃ. Bohužel 344Äechy a Morava se v té dobÄ staly znovu nejfrekventovanÄjÅ¡Ãm válÄiÅ¡tÄm 345Evropy. PÅestože pražská mÄsta, pÅevážnÄ utrakvistická, hrála v povstánà 346jen pasivnà roli, byla po porážce na BÃlé hoÅe u Prahy (8. listopadu 1620) 347postižena rozsáhlými konfiskacemi, pokutami a rekatolizacà 348mimoÅádného rozsahu. Pro nekatolÃky to znamenalo nucenou emigraci, 349pro pražské mÄšťanstvo znaÄný spoleÄenský a politický úpadek. V letech 3501631 a 1632 bylo mÄsto okupováno saským vojskem, v roce 1639 tu Åádil 351tÄžký mor a roku 1648, v samém závÄru tÅicetileté války, je dobývali 352Å védové, kterým se jeÅ¡tÄ podaÅilo dokonale vyplenit Malou Stranu 353a HradÄany a z Pražského hradu odvést pÅevážnou Äást rudolfinských 354sbÃrek.</p> 355 356<p>PÅestÄhovánà cÃsaÅského dvora a vÅ¡ech významných úÅadů do 357VÃdnÄ pak degradovalo Prahu na stagnujÃcà provinÄnà mÄsto, jehož poÄet 358obyvatel se oproti roku 1620 snÞil vÃce než o polovinu (z 60 na 26 tisÃc)! 359Navzdory tÄmto tÄžkým ztrátám zaÄÃnala v Praze pozoruhodná stavebnà 360Äinnost, která zejména po velkém požáru, který zachvátil Staré MÄsto v 361roce 1689, pÅetváÅela mÄsto, do té doby i pÅes veÅ¡keré promÄny stále 362jeÅ¡tÄ stÅedovÄkého rázu, do podoby pÅevážnÄ baroknÃ. A tuto podobu 363pražského baroka si mÄsto udrželo v podstatÄ dodnes, jako by vytuÅ¡ilo, 364že tento architektonický sloh je pro nÄ a Älenitý terén, na nÄmž spoÄÃvá, 365tÃm nejideálnÄjÅ¡Ãm ÅeÅ¡enÃm. V tomto obdobà byly tÄsnÄ pÅed 366stÅedovÄkými hradbami budovány hradby nové s mohutnými bastiony, 367Å¡lechtické paláce, zejména váleÄných zbohatlÃků a pÅistÄhovalců, Äetné 368kostely, vÄtÅ¡ina klášterů, honosné mÄšťanské domy a také letnà sÃdla za 369branami. Podobu a zvláštnà charakter mÄsta dotvoÅily baroknà zahrady, 370z nichž ty nejkrásnÄjšà byly vybudovány na svazÃch PetÅÃna a pod jižnÃmi 371hradbami Pražského hradu. Barokizace Prahy zaÄala již v průbÄhu 372tÅicetileté války stavbou ValdÅ¡tejnského paláce a vrcholila po sto padesáti 373letech. ZpoÄátku zde působili pÅevážnÄ zahraniÄnà architekti, stavitelé 374a umÄlci. AvÅ¡ak pÅibližnÄ od poloviny 18. stoletÃ, kdy se pražské baroko 375stalo pojmem a dosáhlo svÄtové úrovnÄ, také již vynikajÃcà domácà 376stavitelé a umÄlci vÅ¡ech oborů (napÅ. rodiny Dientzenhoferů, Braunů, 377Brokoffů). </p> 378 379<p>Osmnácté stoletà pÅineslo Praze ale i Åadu dramatických událostÃ, 380zejména v souvislosti s válkami o rakouské dÄdictvà po nástupu Marie 381Terezie na trůn. NapÅ. spoleÄnou francouzsko-bavorsko-saskou okupaci 382(v letech 1741 až 1742) a dobytà mÄsta vojskem pruského krále Fridricha 383II. (1744). RovnÄž sedmiletá válka s Pruskem (1756 až 1763) znamenala 384pro mÄsto ohroženÃ. Naproti tomu v klidnÄjÅ¡Ãch dobách proslula tehdejšà 385Praha obdivuhodnÄ kultivovaným spoleÄenským a zejména hudebnÃm 386životem (napÅ. působenà Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van 387Beethovena aj.). </p> 388 389<p>CÃsaÅským patentem Josefa II. z 12. února 1784 byla pražská historická 390mÄsta - HradÄany, Malá Strana, Staré MÄsto a Nové MÄsto, spojena 391v jeden celek, v hlavnà mÄsto Äeského královstvà Prahu (asi se 76 tisÃci 392obyvateli). V roce 1850 bylo k mÄstu pÅipojeno i židovské ghetto - 393Josefov. Ve 2. polovinÄ 19. stoletà byly potom vyjmenované Äásti 394v uvedeném poÅadà oznaÄovány ÅÃmskými ÄÃslicemi - Praha I až V. V rámci 395nÄkterých ukvapených a nedomyÅ¡lených josefinských reforem se napÅ. 396ruÅ¡ily a bouraly kostely a kláštery. Na druhé stranÄ osvÃcenské ovzdušà 397josefinské éry umožnilo v Praze rozvoj kulturnÃho života, který vytvoÅil 398platformu též prvnÃm projevům Äeských národnÄ-emancipaÄnÃch snah 399(nástup Äeského obrozeneckého divadla, zakládánà spolků, Äilejšà 400literálnÃ, žurnalistická i publikaÄnà Äinnost atd.). V té dobÄ již také vznikla Åada manufakturnÃch provozoven. NejsilnÄjÅ¡Ãm odvÄtvÃm této výroby 401v Praze byl koncem 80. let 18. stoletà textilnà průmysl. V roce 1791 se pÅi 402pÅÃležitosti korunovace Leopolda II. na Äeského krále uskuteÄnila 403v pražském Klementinu prvnà výstava průmyslových výrobků na evropské 404pevninÄ. Výstavu Leopold II. také osobnÄ navÅ¡tÃvil.</p> 405 406<p>Po stránce architektonické se Praha od 3. Ätvrtiny 18. stoletà 407promÄÅovala a rozÅ¡iÅovala již klasicistnÃmi, empÃrovými a romantickými 408stavbami i rekonstrukcemi. Klasicismus jako by vyjadÅoval racionalitu 409josefinských reforem - v tomto slohu se stavÄly již mÄstské nájemnà 410domy, Å¡koly i nemocnice. Významné byly stavebnà pÅedpisy z roku 1780, 411urÄujÃcà napÅ. Å¡ÃÅku ulic, nejvyššà dovolenou výšku budov, ÅeÅ¡enà stÅech.</p> 412 413<p>S rozvojem manufakturnà a posléze průmyslové výroby, zejména po 414napoleonských válkách, zaÄal souÄasnÄ vzrůstat i poÄet obyvatel tak, že 415ohrazený areál mÄsta nezmÄnÄný od Äasů Karla IV. již nestaÄil novým 416potÅebám doby. Tyto provozy již nebylo vÄtÅ¡inou možné stavÄt uvnitÅ 417hradeb a rovnÄž zvyÅ¡ovat hustotu obyvatelstva v pražské baroknà 418pevnosti. A tak v pÅedpolà pražské fortifikace vznikaly od poÄátku 19. 419stoletà prvnà průmyslová pÅedmÄstà (KarlÃn, SmÃchov, HoleÅ¡ovice, LibeÅ). 420Ve struktuÅe pražského průmyslu stále jeÅ¡tÄ pÅevažovala textilnà výroba, 421pÅedevÅ¡Ãm potiskovánà kartounů, ale od 30. let se zde jako nové odvÄtvà 422zaÄalo rozvÃjet strojÃrenstvÃ. PotÅeby průmyslu nutily ÅeÅ¡it jak vnitÅnà 423mÄstskou dopravu, tak i spojenà s okolÃm. To velmi dobÅe pochopil
424tehdejšà purkrabà královstvà Äeského hrabÄ Karel Chotek (v úÅadÄ 1826- 4251843), jehož působenà znamenalo pro vývoj Prahy významnou éru. Byl 426postaven ÅetÄzový Most cÃsaÅe FrantiÅ¡ka (na mÃstÄ dneÅ¡nÃho mostu LegiÃ), 427vybudováno nábÅežà s pomnÃkem téhož cÃsaÅe (dneÅ¡nà Smetanovo 428nábÅežÃ), Chotkova serpentinová silnice od Klárova k Bruské bránÄ 429(naproti letohrádku Belvedere) a uskuteÄnÄno mnoho dalÅ¡Ãch projektů. 430NapÅ. v KarlÃnÄ byl vybudován pÅÃstav a v roce 1841 zaÄala na VltavÄ 431paroplavba. Za úÄelem vnÄjÅ¡Ãho spojenà Prahy s venkovem a Evropou 432bylo uvnitÅ hradeb, v Hybernské ulici, postaveno pro parnà železnici ve 43340. letech nádražà Státnà dráhy. Pro jednotlivé trasy kolejà byly v novÄ 434postaveném úseku mÄstské fortifikace vybudovány tunely s masivnÃmi 435vraty, která se na noc zavÃrala! </p> 436 437<p>Již kolem roku 1827 pÅesáhl poÄet obyvatel historického jádra Prahy 438100 tisÃc a hustÄ obydlena byla též pÅedmÄstÃ. PopulaÄnà růst výraznÄ 439posiloval, hlavnÄ na pÅedmÄstÃch, Äeskou složku obyvatelstva, zatÃmco 440v historickém jádru mÄsta poÄet nÄmeckých obyvatel od 30. let 441stagnoval. Za této situace splývaly v Praze Äasto sociálnà protiklady 442s nacionálnÃmi. Historické jádro obklopovaly stále hradby, jejichž 443novomÄstský ochoz byl pozdÄji zÄásti sadovÄ upraven a pÅÃkopy mÃsty 444zasypány. V letech 1816-1830 probÃhala stavba pražské kanalizace 445a v bydlenà Pražanů se zaÄal stále vÃce uplatÅovat novodobý 446Äinžovnà dům. Ve 40. letech, kdy se Praha stala centrem národnÄ 447obrozeneckého hnutÃ, byla i svÄdkem Åady dÄlnických stávek. Celková 448politická situace vyústila nakonec v roce 1848 v pražské revoluÄnà 449povstánÃ. Ani jeho porážka nemohla zvrátit vývoj a zastavit postup 450průmyslové revoluce, která v dalÅ¡Ãm údobà promÄnila Prahu v rychle 451rostoucà mÄsto. Äeská buržoazie, která ve volbách v roce 1861 porazila 452se znaÄnou pÅevahou pražské NÄmce a natrvalo ovládla mÄstskou 453správu, pak urychlenÄ modernizovala své mÄsto podle vzoru metropolà 454západnà Evropy.</p> 455 456<p>Obdobà 2. poloviny 19. stoletÃ, kdy rostoucà průmysl již znaÄnÄ zmÄnil 457strukturu celé pražské aglomerace, bylo naruÅ¡eno pouze pruskou okupacà 458v roce 1866. Podstatné zásahy do organizmu mÄsta znamenalo i pozdÄjšà 459zbouránà vÄtšà Äásti již nefunkÄnÃch mÄstských hradeb. To urychlilo 460integraÄnà proces na poli hospodáÅském, politickém a kulturnÃm mezi Prahou a pÅedmÄstskými obcemi, které byly postupnÄ povyÅ¡ovány na mÄsta. AvÅ¡ak 461k administrativnÃmu pÅipojenà vÄtÅ¡iny tÄchto obcà pro jejich úzké lokálnà 462zájmy nedoÅ¡lo. Ãzemà Prahy se zvÄtÅ¡ilo jen pÅipojenÃm VyÅ¡ehradu (1883), 463HoleÅ¡ovic-Buben (1884) a LibnÄ (1901). </p> 464 465<p>Doba pozdnÃho romantismu a secese (od 2. poloviny 19. stoletà do 466poÄátku 20. stoletÃ) v protikladu k nesÄetným technickým stavbám 467(železniÄnà sÃÅ¥ z let 1851 až 1875, koÅské, pozdÄji elektrické tramvaje, 468vltavské mosty, elektrifikace) obohatila mÄsto o Åadu cenných 469monumentálnÃch budov, námÄstÃ, ulic a sadů, jako jsou Národnà divadlo, 470Národnà muzeum, Rudolfinum, Obecnà dům, Nová radnice, Komenského 471námÄstÃ, Mikulášská tÅÃda a MÄstský sad pÅed nádražÃm FrantiÅ¡ka Josefa 472I. V té dobÄ pÅiÅ¡el ale také do módy purismus, vycházejÃcà ze studia 473stÅedovÄkých slohů a jejich napodobovánÃ. Striktnà dodržovánà tÄchto 474zásad pÅineslo vÃce Å¡kod než užitku (napÅ. pÅestavba PraÅ¡né brány, 475kostela sv. Petra a Pavla na VyÅ¡ehradÄ a nakonec i dostavba katedrály sv. 476VÃta). </p> 477 478<p>SouÄástà již bohatého spoleÄenského života mÄšťanských vrstev 479koncem 19. stoletà byly i velkolepé akce, jako vÅ¡esokolské slety (od roku 4801882), Jubilejnà zemská výstava (1891) Äi Národopisná výstava (1895). 481RozdÄlenÃm univerzity na Äeskou a nÄmeckou (1882) a založenÃm Äeské 482akademie vÄd a umÄnà (1890) vznikla vedle starÅ¡Ãch institucà (Královské 483Äeské spoleÄnosti nauk a NárodnÃho muzea) nová stÅediska Äeského 484vÄdeckého a kulturnÃho života. Na druhé stranÄ vÅ¡ak necitlivé asanaci 485padly po roce 1893 za obÄÅ¥ Äásti historického Starého i Nového MÄsta 486a témÄÅ celé židovské ghetto. Asanaci, které pÅedcházelo budovánà 487nábÅežÃ, nelze ale zcela zatracovat. Souvisela s celopražskou 488urbanistickou koncepcÃ, s novými požadavky na hygienu, ale 489i s bezohlednými podnikatelskými zámÄry. Existovaly i návrhy na 490celopražskou asanaci, avÅ¡ak naÅ¡tÄstÃ, zejména také zásluhou Klubu za 491starou Prahu, k nà nedoÅ¡lo. V mÄstském areálu vyrostly vedle uÅ¡lechtilých 492budov novorenesanÄnÃch a staveb ve slohu Äeské secese a kubismu 493bohužel i celé Ätvrti nevzhledných komerÄnÃch Äinžáků.</p> 494 495<p>Po 1. svÄtové válce (1914 -1918) a po rozpadu Rakouska-Uherska se 496Praha stala hlavnÃm mÄstem novÄ vzniklého Äeskoslovenského státu 497(28. ÅÃjna 1918), sÃdlem prezidenta republiky, parlamentu a vlády. JednÃm
498z neblahých pozůstatků Rakousko-Uherské monarchie byla územnà 499a správnà roztÅÃÅ¡tÄnost pražské aglomerace. Prudký růst průmyslové 500výroby, podmÃnÄný rozvojem nových odvÄtvà (automobilový, letecký 501a elektrotechnický průmysl) a postupná urbanizace okolnÃch Ätvrtà a obcà 502si vynutily rozsáhlou územnà reorganizaci. V roce 1922 bylo k dosavadnÃm 503osmi pražským ÄtvrtÃm pÅipojeno 37 okolnÃch obcÃ. Vznikla tzv. Velká Praha 504s 19 obvody a se 676 tisÃci obyvateli. Do 2. svÄtové války vzrostl tento 505poÄet na milion. ÄÃslovánà pÅipojených Äástà ÅÃmskými ÄÃslicemi logicky 506navazovalo na pÅedchozà poÄet (Praha IX až XIX).</p> 507 508<p>Po 2. svÄtové válce bylo dÄlenà pražských obvodů, údajnÄ pro úÄely 509veÅejné správy, nÄkolikrát vÃce Äi ménÄ zmÄnÄno. Byly pÅipojeny dalšà 510okolnà obce a mÄstské obvody oznaÄeny arabskými ÄÃslicemi. Vrcholem 511necitlivého pÅÃstupu k pražskému soumÄstà se v roce 1960 stala správnà 512reorganizace, která zredukovala poÄet mÄstských obvodů na deset, 513pÅiÄemž doÅ¡lo k jejich novému katastrálnÃmu vymezenÃ, vÄetnÄ 514historických Äástà mÄsta. V témÄÅ každém mÄstském obvodu se ocitla 515Äást jiné Ätvrti Äi obce (napÅ. v obvodu Prahy 2 - jižnà Äást Nového MÄsta, VyÅ¡ehrad, nuselské údolà a západnà Äást Vinohrad). S tÃmto bizarnÃm, avÅ¡ak spÃÅ¡e nepochopitelným rozdÄlenÃm se Praha potýká dodnes.</p> 516 517 518<p>Nejstaršà známé zobrazenà Prahy je dÅevoryt v SchedelovÄ kronice vydané v Norimberku v roce 1493. NÄkteÅà odbornÃci pÅisuzujà autorstvà mladému Albrechtu Dürerovi. K dalÅ¡Ãm známÄjÅ¡Ãm autorům zobrazujÃcÃm starou Prahu patÅili napÅ. Filip van den Bossche, Václav Hollar (1607-1677), Vincenc Morstadt (1802-1875), Samuel Prout a jinÃ.</p> 519 520<p>UmÄleckým dÃlem mimoÅádného významu je fascinujÃcà plastický model Prahy AntonÃna Langweila (1791-1837), vystavený dnes v Muzeu hlavnÃho mÄsta Prahy. Na ploÅ¡e 5,76×3,34 m naprosto vÄrnÄ a v odpovÃdajÃcÃch proporcÃch zachycuje Staré MÄsto, Malou Stranu a vÄtšà Äást HradÄan poÄátkem 19. stoletÃ. Na modelu pracoval Langweil v letech 1826-1834 s dÅevem, pokresleným Äi litograficky potiÅ¡tÄným papÃrem, stÅÃhanou a barvenou vlnou, s drátky i slonovinou. Jako půdorysné pÅedlohy použil plán Prahy, který v letech 1811-1815 vytvoÅil Josef Jüttner. Mimochodem, Langweil si v roce 1819 otevÅel litografickou dÃlnu v Praze, avÅ¡ak brzy ji prodal schopnÄjÅ¡Ãmu podnikateli.</p> 521 522<p>Nejstaršà dochované fotografie historické Prahy pocházejà ze zaÄátku 52350. let 19. stoletÃ. NejvýznamnÄjÅ¡Ãmi fotografy staré Prahy byli v 19. stoletà Andreas Groll, Vilém Rupp, FrantiÅ¡ek Fridrich, JindÅich Eckert, Karel Bellmann, Jan Maloch, Jan MulaÄ, Rudolf Bruner - DvoÅák aj.</p> 524 525<p>Existovali i malÃÅi pÅÃmo specializovanà na pražské motivy. Z nich je tÅeba uvést alespoÅ Václava Jansu (1859-1913) a Jana MinaÅÃka (1862-1937), jejichž práce, kromÄ zachycenà atmosféry mÃsta, majà pÅinejmenÅ¡Ãm stejnou výpovÄdnà hodnotu jako v jejich dobÄ ÄernobÃlá nebo i kolorovaná fotografie.</p> 526 527<P>JeÅ¡tÄ z doby Rakousko-Uherska, z roku 1911, pocházejà vůbec nejstaršà filmové zábÄry Prahy, které poÅÃdil Jan KÅÞenecký, průkopnÃk Äeské kinematografie. Jsou na nich StaromÄstské námÄstÃ, Václavské námÄstÃ, Železná lávka u Rudolfina a dalšà mÃsta v podobÄ, kterou známe Äasto již jen ze starých fotografià a pohlednic. Prvnà „barevný“ film o Praze byl natoÄen v roce 1934. AvÅ¡ak mnoho barev v nÄm nenÃ, zcela scházà napÅ. zelená. Teprve druhý pokus, který v roce 1938 uskuteÄnil AmeriÄan James Fitzpatrick, má již k dneÅ¡nÃm barevným filmům mnohem blÞ.</p> 528 529<p>Charakteristický pÅÃvlastek zlatá, stovÄžatá Praha dal mÄstu nÄmecký spisovatel a historik Josef Hormayer poÄátkem 19. stoletÃ. Snad proto, aby si ovÄÅil, co je na HormayerovÄ tvrzenà pravdy, pražské vÄže a vÄžiÄky poprvé spoÄÃtal slavný Äeský filosof a matematik Bernard Bolzano (1781-1848). NapoÄÃtal jich skuteÄnÄ 103. Je ale i možné, že tomu bylo naopak, že nejdÅ
529Ãve poÄÃtal Bolzano a poté si pravdivÄ zabásnil Hormayer.</p> 530 531<table class="vsuvky"> 532<tr><td><h3>XXXI - Pohled na stovÄžatou Prahu kolem roku 1800 z výšin královských Vinohrad dle staré rytiny</h3> 533<a href="historie-pohlednic/31.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="XXXI - Pohled na stovÄžatou Prahu kolem roku 1800 z výšin královských Vinohrad dle staré rytiny"> 534<img class="fg" src="historie-pohlednic/min/31.jpg" alt="XXXI - Pohled na stovÄžatou Prahu kolem roku 1800 z výšin královských Vinohrad dle staré rytiny" /></a> 535<p>V baroknÃch hradbách Nového MÄsta je zprava Å pitálská brána zvaná i PoÅÃÄská (nad nà vÄže kostela sv. Petra a mohutná vodárenská vÄž v Klimentské ulici), z nÞ vedla cesta do KarlÃna na Å pitálské pole; v popÅedà Nová brána, pÅedtÃm zvaná Horská (nad nà kostel sv. JindÅicha), z nÞ vycházela VÃdeÅská silnice; vlevo v rohu bastionu brána KoÅská se silnicà na Äerný Kostelec; za bastionem brána Žitná. V jakoby Å¡irokoúhlém panoramatu jsou pomÄry mezi bránami a vÄžemi v pozadà znaÄnÄ zkresleny. Nenà pochyb o tom, že rytec se zmýlil, neboÅ¥ ve skuteÄnosti byly mezi Å pitálskou, Novou a KoÅskou bránou vždy dva bastiony.</p> 536<h5>KNIHTISK. KOLEM 1900</h5> 537</td></tr> 538</table> 539 540<table class="vsuvky"> 541<tr><td><h3>Erb - Praha hlava královstvÃ</h3> 542<a href="historie-pohlednic/00.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="Erb - Praha hlava královstvÃ, historie Prahy"> 543<img class="fg" src="historie-pohlednic/min/00.jpg" alt="Erb - Praha hlava královstvÃ" /></a> 544<p>Za znak sjednocené Prahy byl urÄen znak Starého mÄsta pražského, jakožto sÃdla Magistrátu mÄsta na StaromÄstské radnici tak, jak jej upravilo privilegium v roce 1649. Tento znak se poté mÄnil jen neparnÄ a platil až do roku 1918. 545UprostÅed znaku je Äervený Å¡tÃt, v jehož dolnà polovinÄ je zlatá hradebnà zeÄ se stÅÃbrným cimbuÅÃm a otevÅenou branou s vytaženou zlatou mÅÞÃ. Z brány vystupuje stÅÃbrné ozbrojené rámÄ držÃcà stÅÃbrný meÄ. V hornà Äásti Å¡tÃtu jsou tÅi zlaté vÄže z kvádrů. VÄže majà okna a jsou zakonÄeny zlatým cimbuÅÃm a stÅechami s makovicemi.</p> 546</td></tr> 547</table> 548 549<h4><a href="historie-praha.php">nahoru historie Prahy</a> <a href="pohlednice-praha-historie.php">historie pražských pohlednic</a></h4> 550 551</div> 552 553 554</div> 555</div> 556</div> 557<div id="paticka"> 558<div id="attent"> 559© EPOQUE 1900, spol. s r.o. | www, videoprodukce, svatebnà video Praha <a href="http://www.skillproduction.cz" onclick="return !window.open(this.href);" title="svatebnà video Praha svatebnà kameraman Praha">SKILL production s.r.o.</a> <!--| programovánà <a href="http://www.sophics.cz" onclick="return !window.open(this.href);" title="Sophics s.r.o. ZlÃn">Sophics s.r.o.</a>--> | <a href="http://www.staryzlin.cz" onclick="return !window.open(this.href);" title="starý ZlÃn">starý ZlÃn</a> | <a href="http://validator.w3.org/check?uri=referer">XHTML 1.0 valid</a> | <a href="http://jigsaw.w3.org/css-validator/check?uri=referer">CSS 2.1 valid</a></div></div> 560<div id="copy"> 561<p>VeÅ¡kerý obsah tÄchto webových stránek je chránÄn autorským právem. KopÃrovánÃ, rozÅ¡iÅovánà Äi jakékoli jiné zužitk
561ovánà obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno. PoruÅ¡enà autorských práv a neoprávnÄné užità obsahu tÄchto webových stránek je postižitelné v obÄanskoprávnÃm i v trestnÃm ÅÃzenÃ.</p> 562</div> 563</body> 564</html>
Line numbers count LF bytes from the start of the resource, as the search results do. Vendor segments are library code the classifier recognised; they are stored but not indexed. Bytes are shown as Latin1 characters, one per byte.