PageSourceSearch

https://starapraha.cz/historie-praha.php

html starapraha.cz collected 2026-10-02 13:46:52 UTC 41,683 bytes, 564 lines download raw bytes

1<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN" "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd">
2<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml" xml:lang="cs" lang="cs">
3<head>
4<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8" />
5<meta http-equiv="content-language" content="cs" />
6<meta name="Robots" content="index, follow" />
7<link rel="shortcut icon" type="image/x-icon" href="/favicon.ico" />
8<link rel="stylesheet" type="text/css" href="main2.css"/>
9<script type="text/javascript" src="script/mootools.js"></script>
vendor: 1 bytes, line 9
9
10<script type="text/javascript" src="script/mediabox.js"></script>
vendor: 1 bytes, line 10
10
11<script type="text/javascript" src="script/slimbox1.js"></script>
11
12<link rel="stylesheet" type="text/css" href="script/mediabox.css" media="screen" />
13<!--[if IE ]>
14<link rel="stylesheet" type="text/css" media="all" href="zkurvenec_ie.css" />
15<![endif]-->
16<script type="text/javascript">
17
18  var _gaq = _gaq || [];
19  _gaq.push(['_setAccount', 'UA-27786931-1']);
20  _gaq.push(['_trackPageview']);
21
22  (function() {
23    var ga = document.createElement('script'); ga.type = 'text/javascript'; ga.async = true;
24    ga.src = ('https:' == document.location.protocol ? 'https://ssl' : 'http://www') + '.google-analytics.com/ga.js';
25    var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(ga, s);
26  })();
27
28</script>
28<title>historie Praha</title>
29<meta name="keywords" content="historie Prahy historie historická Praha Pražská kotlina Češi Přemysl Otakar II Karla IV vznik Praha" />
30<meta name="Description" content="Historie Prahy. Málokteré hlavní město na světě je tak úzce spjato s historií svého národa a státu jako Praha. A to od počátku své existence, zahaleného chronickým nedostatkem historických zpráv, až dodnes. Zde se odehrála převážná většina nejvýznamnějších událostí a revolučních zvratů, které měly vždy dopad na chod dějin celé země. " />
31</head>
32<body id="hist">
33<div id="podklad">
34<div id="hlavicka">
35<div id="vlajky">
36<a href="http://www.old-prague.com/"><img src="uk.jpg" height="18" alt="" /></a>
37<!--<a id="fb" href="http://www.facebook.com/pages/Stará-Praha-Old-Prague/383805184963830"><img src="fb.png" height="25" title="stará Praha Facebook"  alt="stará Praha na Facebooku" /></a>--></div>
38<a href="index.php"><img id="nadpis" src="nadpis.gif" alt="pohlednice staré Prahy" /></a> 
39<h1>historie Prahy</h1>
40</div>
41<div id="navigace">
42<div id="horni">
43<a id="slovo" href="index.php" title="stará Praha" style="padding-left: 3px;">domácí stránka</a>
44<div id="relativum">
45<a id="pohl" href="historie-praha.php" title="historie Prahy">stará Praha</a>
46
47
48<div id="vysouvaci">
49<a href="pohlednice-praha-hradcany.php">Hradčany</a>
50<div id="relms">
51<a href="pohlednice-praha-mala-strana.php">Malá Strana</a>
52<div id="vysouvacims">
53<a href="pohlednice-praha-malostranske-namesti.php">Malostranské náměstí</a>
54<a href="pohlednice-praha-nerudova-ulice.php">Nerudova ulice</a>
55<a href="pohlednice-praha-prulom-u-klicu.php">průlom U Klíčů</a>
56</div>
57</div>
58
59<div id="relsm">
60<a href="pohlednice-praha-stare-mesto.php">Staré Město</a>
61<div id="vysouvacism">
62<a href="pohlednice-praha-na-frantisku.php">Na Františku</a>
63<a href="pohlednice-praha-staromestske-namesti.php">Staroměstské náměstí</a>
64</div>
65</div>
66
67<div id="relj">
68<a href="pohlednice-praha-zidovske-mesto-josefov.php">Židovské Město Josefov</a>
69<div id="vysouvacij">
70<a href="pohlednice-praha-asanace-josefov.php">asanace Josefova</a>
71</div>
72</div>
73
74<div id="relroz">
75<a href="pohlednice-praha-rozhrani-stare-nove-mesto.php">rozhraní St. a Nov.Města</a>
76<div id="vysouvaciroz">
77<a href="pohlednice-praha-na-prikope.php">ulice Na Příkopě</a>
78<a href="pohlednice-praha-ferdinandova-trida.php">Ferdinandova třída</a>
79</div>
80</div>
81
82<div id="relnm">
83<a href="pohlednice-praha-nove-mesto.php">Nové Město</a>
84<div id="vysouvacinm">
85<a href="pohlednice-praha-vojtesska-ctvrt.php">Vojtěšská čtvrť</a>
86<a href="pohlednice-praha-podskali.php">Podskalí</a>
87<a href="pohlednice-praha-karlovo-namesti.php">Karlovo náměstí</a>
88<a href="pohlednice-praha-karlov.php">Karlov</a>
89<a href="pohlednice-praha-spalena-ulice.php">Spálená ulice</a>
90<a href="pohlednice-praha-vaclavske-namesti.php">Václavské náměstí</a>
91<a href="pohlednice-praha-nadrazi-frantiska-josefa-1.php">nádraží Františka Josefa I.</a>
92<a href="pohlednice-praha-hybernska-ulice.php">Hybernská ulice</a>
93<a href="pohlednice-praha-petrska-ctvrt.php">Petrská čtvrť</a>
94</div>
95</div>
96
97<a href="pohlednice-praha-vysehrad.php">Vyšehrad</a>
98<a href="pohlednice-praha-holesovice.php">Holešovice</a>
99<a href="pohlednice-praha-nusle.php">Nusle</a>
100<a href="pohlednice-praha-zizkov.php">Žižkov</a>
101<a href="video-praha.php" title="video stará Praha">video stará Praha</a>
102<a style="border-bottom: 1px solid #c3b5b5;" href="prazske-pohlednice.php">poslali jste nám</a>
103</div>
104</div>
105<div id="rel"><a id="orie" href="stare-pohlednice-historie.php">historie pohlednic</a>
106<div id="vys">
107<a href="pohlednice-praha-historie.php">historie pražských pohlednic</a>
108
109</div>
110</div>
111
112
113<div id="relthank"><a id="to" href="podekovani.php">poděkování</a>
114<div id="vysthank"><a href="partneri.php">partneři</a>
115</div>
116</div>
117<a id="links" href="odkazy-praha.php">odkazy</a>
118<div id="relkont"><a id="map" href="mapa-webu.php" style="padding-right: 0; padding-left: 43px; border-right: none;">mapa&nbsp;webu</a>
119<div id="vyskont"><a href="kontakt.php">kontakt</a>
120</div>
121</div></div>
122</div>
123<div id="telo">
124<div id="bocni_obsah">
125<img src="historie-pohlednic/znak.gif" style="margin: 30px 0 0 50px;"  alt="" />
126
127
128
129
130
131
132
133</div>
134<div id="obsah">
135<img class="detail" src="historicke/31.jpg" width="646" height="355" alt="" />
136<h2 class="kapitoly">MILAN DEGEN A doc. PhDr. V. LEDVINKA,CSc.:<br />HISTORIE PRAHY - PRAHA V PRŮBĚHU STALETÍ</h2>
137
138
139
140<div class="texty">
141
142<h3>Motto:&nbsp;&nbsp;
142Dějiny vždy vycházely z toho, co bylo zapsáno</h3>
143<p>Praha je hlavní a současně i největší a nejvýznamnější město České republiky. Leží ve&nbsp;středu Čech a dá se říci i Evropy na 50&deg;05’ severní šířky a na 14&deg;30’ východní délky v&nbsp;členitém terénu Pražské kotliny a přilehlých výběžků Středočeské pahorkatiny. Např.&nbsp;nejvyšší bod Petřína poblíž rozhledny se nachází ve výšce kolem 326 m n.m., hradčanský ostroh, na němž stojí Pražský hrad, kolem 250 m n.m., hladina Vltavy u Karlova mostu kolem 182 m n.m.</p>
144<p>
145Málokteré hlavní město na světě je tak úzce spjato s historií svého
146národa a státu jako Praha. A to od počátku své existence, zahaleného
147chronickým nedostatkem historických zpráv, až dodnes. Zde se odehrála
148převážná většina nejvýznamnějších událostí a&nbsp;revolučních zvratů, které
149měly vždy dopad na chod dějin celé země. Bylo tomu tak ve&nbsp;všech
150oblastech, především však v dějinách politických a kulturních. Praha vždy inspirovala mnoho spisovatelů a básníků, hudebníků, malířů, sochařů, architektů, grafiků, fotografů a filmařů k dílům, z nichž řada patří k vrcholům české, evropské, ale i světové kultury.</p>
151<p>Přítomnost lidí na území Pražské kotliny dokládají archeologické nálezy
152již před milionem let. Nejstarší osídlení nebyla ale stálá. Vylučoval to
153kočovný způsob života loveckých tlup a&nbsp;v&nbsp;některých údobích i příliš drsné
154klima. Od mladší doby kamenné bylo pražské území osídleno nepřetržitě
155a často se nacházelo v centru pravěkého vývoje Čech. Na počátku této
156doby došlo také k zásadní proměně. Objevili se zde noví kolonisté
157zabývající se již zemědělstvím. Ti vystřídali lovce a sběrače předchozích
158údobí a zahájili zcela novou epochu, trvající v podstatě dodnes. Na území
159Pražské kotliny se pak vystřídalo mnoho etnických skupin s odlišnou kulturou. Přicházely jak z východu, tak ze západu a je pochopitelné, že tento migrační proces se většinou neobešel bez krvavých bojů následovaných prolínáním či
160střídáním jejich kultur.</p>
161<P>Po změně letopočtu se Čechy a území Pražské kotliny stalo prostorem,
162kam také směřoval obchod z římského impéria. Kolem poloviny 6. století
163se v Pražské kotlině objevili Slované a&nbsp;po ukončení přesunů etnických
164skupin v období tzv. stěhování národů se tu prosadili jako stálí obyvatelé.
165Opěrnými body jejich převážně zemědělského osídlení v Pražské kotlině
166a&nbsp;okolí se od 7. do 9. století stala výšinná, opevněná hradiště Šárka,
167Zámka, Podhoří, Butovice aj. Od těchto hradišť a rozptýlených osad vedly
168stezky a cesty k brodům a&nbsp;břehům Vltavy. </p>
169<p>Osídlení prostoru dnešních historických částí Prahy se zpočátku
170soustřeďovalo do&nbsp;příbřežních oblastí kolem Vltavy, zejména do okolí
171starých cest, brodů a míst relativně či bezpečně chráněných před častými
172povodněmi, převážně na levém břehu. Takovým bezpečným místem byl prostor kolem
173dnešního Malostranského náměstí, ležící na geologické příbřežní terase,
174kterou staří Slované nazývali prag, resp. prah. Odtud zřejmě pochází
175pozdější jméno města.  </p>
176<p>Zdá se, že slovanský kmen Čechů časem osídlil a ovládl v Pražské
177kotlině a okolí především prostor na západ od řeky Vltavy. V této enklávě
178se nacházel i Levý Hradec (dnešní část Roztok na sever od Prahy) - sídlo
179kmenového knížete Čechů, odvozujícího svůj původ od&nbsp;bájného
180Přemysla. Pokřtění prvního historického českého knížete Bořivoje I. (asi
181855 - 889) na Velké Moravě a další ekonomicko-společenské procesy vedly
182v 9. a 10. století ke&nbsp;sjednocení kmenů sídlících na území Čech, ke změně sídelní struktury v Pražské kotlině a&nbsp;okolí, a ke vzniku feudálního státu. Založení Pražského hradu (kolem roku 885) jako hlavního sídla přemyslovských knížat a vznik Vyšehradu (v 1. polovině 10. století) měly za&nbsp;následek přesun těžiště osídlení do blízkosti těchto nových lokalit a jeho rostoucí koncentraci.
182</p>
183
184<p>Arabsko-židovský kupec Ibrahím ibn Jákúb, který navštívil Prahu po
185polovině 10. století, napsal: &bdquo;...město Fraga je zbudováno z kamene
186a vápna... v městě Braze dělají sedla a&nbsp;uzdy a silné štíty, jakýchž se
187používá v jejich zemích&ldquo; (arabština nemá hlásku &bdquo;
188p&ldquo;, proto Ibrahím píše
189jednou F, podruhé B). Jde pravděpodobně o tehdejší nejhustší osídlení
190kolem malostranského tržiště s kamennou rotundou sv. Václava
191a kamennými komíny domácích krbů. Jinak zástavba byla jistě převážně
192dřevěná, ale stěny srubů se mohly již tehdy natírat vápnem tak, jak to
193můžeme někde vidět i dnes (z hygienických důvodů, proti škůdcům
194dřeva, odrážení světla v létě atd.) Neméně zajímavý je i závěr Ibrahímovy
195zprávy o&nbsp;Praze:&nbsp;&bdquo;...A od toho lesa až k mostu dřevěnému močálem asi dvě míle, od konce lesa a&nbsp;přes ten most přijdeme do města Bragy.&ldquo;
196 Z toho vyplývá, že v té době měla již Praha nějaký dřevěný most. Zřejmě
197v místech kolem dnešního Mánesova mostu, nebo mostu Karlova. Zmínka
198o močálu se mohla vztahovat k záplavové oblasti, pravděpodobně na&nbsp;pravém břehu Vltavy. Jinak v době Ibrahímovy návštěvy se již na
199Pražském hradě razily české stříbrné denáry, kterými se platilo až do roku 1300.</p>
200
201<p>Rozvoj a vliv křesťanství byl v raných Čechách posílen založením
202pražského biskupství (kolem roku 973) diplomacií knížete Boleslava
203(patrně již II.), za něhož také došlo ke&nbsp;konečnému sjednocení Čech -
204tehdy obvyklým způsobem, vyvražděním nejmocnějšího konkurenta
205Přemyslovců, rodu Slavníkovců na Libici u Poděbrad (995). Vzrůstající
206politický význam Přemyslovců si od poloviny 11. století vynutil
207přestavování pražského hradiště na&nbsp;stále pevnější středověký hrad,
208strategicky doplněný Vyšehradem na pravém břehu Vltavy. </p>
209
210<p>Nejspíše v průběhu 2. poloviny 11. století se těžiště hospodářského života začalo přesunovat z podhradí na levém břehu Vltavy na protilehlou
211stranu řeky. Na přelomu 11.&nbsp;a&nbsp;12. století již kronikář Kosmas hovoří
212o bohatých vzkvétajících osadách v podhradí Pražského hradu
213a Vyšehradu i o existenci osad německých, židovských a románských
214kupců na pražském teritoriu. Kolem roku 1100 je poprvé doloženo velké
215tržiště na pravém břehu Vltavy, v prostoru dnešního Staroměstského
216náměstí. Právě u něho vznikl opevněný (v tehdejší mluvě otýněný)
217dvorec českého knížete, z něhož se časem stala celnice a&nbsp;místo, kde
218nacházeli útočiště cizí kupci (Týn, Ungelt). V průběhu 12. století pak
219v okolí tržiště vyrostla takřka kompaktní zástavba kamenných románských dvorců, domů, kostelů a&nbsp;klášterů. Spojení mezi Pražským hradem a tržištěm u Týna zajišťoval od roku 1172 již kamenný Juditin most, postavený o několik metrů severněji od dnešního mostu Karlova. </p>
220
221<p>Uspokojivě se rozvíjející domácí obchod a řemesla doplňovala
222zemědělská výroba v&nbsp;osadách kolem obou břehů řeky. Na levém břehu
223to byly např. vesnice Obora, Nebovidy a&nbsp;Rybáře (v místech dnešního
224Klárova). Na pravém břehu např. osady Rybník, Újezd sv.&nbsp;Martina,
225Opatovice, Podskalí a Zderaz. Některé tyto vesnice žijí dodnes v názvech
226pražských ulic. Také zde vznikaly malé jednoduché církevní stavby.
227V období od konce 9.&nbsp;do konce 12. století se tak
228v prostoru mezi Pražským hradem a Vyšehradem vytvořila aglomerace
229více či méně roztříštěného osídlení, která ale svým rozsahem náležela
230k&nbsp;nejvýznamnějším ve střední Evropě. Zpočátku se nazývala Mezigrady
231(Mezihrady), později Praha.  </p>
232
233<p>Od roku 1198 se české knížectví stalo natrvalo královstvím. Dědičnost
234královského titulu byla stvrzena Zlatou bulou sicilskou (1212). I to
235přispělo k zrychlení vývoje pražského podhradí na levém a zejmén
235a na
236pravém břehu Vltavy. Kolem staroměstského tržiště a okolí vyvrcholil
237proces vzniku města, v jehož průběhu se obyvatelé dosud právně
238roztříštěného pražského podhradí stali příslušníky stavu měšťanského
239a od panovníka získali městské výsady a privilegia. Vnějším projevem
240této proměny bylo postavení hradeb, které po roce 1230 uzavřely široký
241prostor kolem tržiště, včetně zástavby kolem kostela sv. Havla, osídlené
242novými přistěhovalci převážně z jižního Německa. Havelské Město ještě
243před koncem 13. století se Starým Městem splynulo. Na protilehlém břehu Vltavy, na místě zrušeného starého osídlení, založil král
244Přemysl Otakar II. roku 1257 Nové Město pod Pražským hradem,
245pozdější Malou Stranu, a kolem něj nechal vybudovat hradby. V té době už v Čechách i v Evropě končilo údobí románské architektury. O půl století později
246skončila i&nbsp;éra první vládnoucí české královské dynastie Přemyslovců
247zavražděním krále Václava III. roku 1306 v Olomouci.</p>
248
249<p>Vrchol rozkvětu pražského souměstí, jehož výstavba probíhala již
250v duchu nového gotického slohu, nastal za vlády císaře Karla IV. (1346-
2511378). Tento panovník učinil Čechy středem Svaté říše římské a Prahu
252jejím sídelním městem. Na pravém břehu Vltavy roku 1348 založil
253a nechal vybudovat Nové Město, v té době moderně koncipovanou čtvrť,
254která v širokém pruhu obemkla Staré Město. Založil Univerzitu Karlovu
255(1348), která se stala nejstarším vysokým učením střední Evropy
256a inicioval vznik pražského arcibiskupství. Dal postavit kamenný most
257(Karlův), započal stavbu katedrály sv. Víta na Pražském hradě a&nbsp;do&nbsp;společného opevnění uzavřel městské části na levém břehu Vltavy -
258Hradčany a Menší Město (Malou Stranu). Za Karla IV. se Praha stala
259největším a nejbohatším městem ve&nbsp;střední Evropě. Pražská aglomerace
260byla tehdy jediným obrovským staveništěm, avšak zároveň i centrem
261nejpokrokovějších směrů ve všech uměleckých kategoriích. Převážná
262část Karlova velkolepého díla byla dokončena až za vlády Václava IV.
263(1378-1419), kromě katedrály sv. Víta, která po pět století zůstala
264torzem, jako upomínka na říšský primát Prahy.</p>
265
266<p>Paradoxně k nebývalému urbanistickému a architektonickému rozvoji
267města začaly ale vznikat první vážnější sociální rozpory. Ty potom
268společně s dlouhodobou krizí katolické církve, především v oblasti
269morální (papežské schisma, soukromý život kněží ), vedly po Karlově
270smrti ke vzniku postupně se prohlubující společenské krize a reformního
271hnutí, jehož vůdčím představitelem se stal Mistr Jan Hus (asi 1371-1415).
272Vyhrocení krizových jevů vyústilo po Husově potupném upálení v Kostnici
273(6. července 1415), po upálení Husova stoupence Mistra Jeronýma
274Pražského a po krátkozraké politice Kostnického koncilu a&nbsp;papežské kurie
275v následných letech, nakonec v revoluci. Impulzem se stala první pražská
276defenestrace, k níž došlo po útoku chudiny na Novoměstskou radnici
277(1419), vedeném radikálním knězem Janem Želivským a možná, od
278určitého okamžiku, i Janem Žižkou z&nbsp;Trocnova (asi 1360-1424)
279- profesionálním válečníkem, který v následných mnoha bitvách nepoznal
280nikdy hořkost vojenské porážky. Po smrti krále Václava IV. se chod
281revolučních událostí nedal již ničím zastavit. Husitská Praha odstranila
282moc církve a&nbsp;rigorózního katolického patriciátu, zejména německého,
283ubránila se křížové výpravě vedené císařem Zikmundem (1420) a stala
284se rozhodujícím mocenským činitelem v zemi. Z&nbsp;té doby zřejmě pochází
285latinské heslo  &bdquo;Praga caput regni&ldquo; (Praha hlava království), které je vytesáno nad renesančním oknem dnešní svatební síně Staroměstské
286radnice. Po&nbsp;zavraždění Želivského (1422) a potlačení chudiny však
287pražské husitské měšťanstvo postupně opustilo revoluci jako dávno
288předtím převážná část české šlechty a přispělo k její porážce (1434). Jako
289odměnu si podrželo nabytý majetek a výsadní politické postavení v&nbsp;čele
290městského stavu.</p>
291
292<p>Nábožensky a sociálně motivovaná husitská revoluce (1419-1434)
293provázená křižáckými vpády, ale později také husitskými výboji do
294zahraničí, neprospěla pochopitelně Praze ani celé zemi. Válka zastavila
295nadlouho veškerou stavební činnost. Z Malé Strany, převážné části
296Hradčan a Vyšehradu zbyly jen ruiny; řada klášterů, kostelů i domů byla
297vypleněna - škody se nedaly vyčíslit. Osud Vyšehradu, který se z této
298pohromy již nikdy nevzpamatoval, postihl málem i Pražský hrad.</p>
299
300<p>Stavební obnova poničené Prahy začala teprve za vlády krále Jiřího z Poděbrad (1458-1471) a pokračovala již i honosnějšími stavbam
300i za krále
301Vladislava II. Jagellonského (1471-1516). Nejvýznamnějšími z nich byly
302Prašná brána, Vladislavský sál a&nbsp;oprava reprezentačních a užitkových
303místností pro panovníka a jeho dvůr na Pražském hradě, kam se mohl
304Vladislav II. koncem 15. století již přestěhovat ze staroměstského Králova
305dvora&nbsp;(v&nbsp;místě dnešního Obecního domu), kde sídlili již jeho předchůdci
306počínaje občasnými pobyty Václava IV. Mimochodem odtud, přesněji
307Prašnou bránou, pak vstupovaly na území Starého Města korunovační
308průvody českých králů - procházely Celetnou ulicí na&nbsp;Staroměstské
309náměstí, dále Karlovou ulicí na Karlův most a přes Malostranské náměstí
310dnešní Nerudovou ulicí na Pražský hrad. Tato triumfální cesta, kterou
311dnes procházejí davy turistů, se právem nazývá cestou Královskou. </p>
312
313<p>Výsadním postavením měšťanstva a dominantní rolí Prahy otřásl až
314nástup Habsburků na&nbsp;český trůn (1526) a aktivní podíl Pražanů na
315neúspěšném stavovském povstání proti císaři Ferdinandovi I. (1547).
316Praha tehdy ztratila většinu majetku a svobod a především politickou
317samostatnost i prestiž. Předtím ještě, v roce 1541, postihl město největší
318požár v&nbsp;jeho historii, který strávil převážnou část Malé Strany a Hradčan.
319Tehdy shořely na&nbsp;Pražském hradě i nenahraditelné Zemské desky -
320fundament soukromého i veřejného práva v zemi. V protikladu k tomuto
321velkému úpadku a katastrofě však Praha ve 2. polovině
32216. století prošla obdobím intenzívní renesanční přestavby a vnějšího
323rozkvětu. Objevilo se mnoho krásných domů a šlechtických paláců
324zdobených štíty, lodžiemi a sgrafity. Na&nbsp;Pražském hradě byl založen
325zahradní areál s proslulým, typicky renesančním Královským
326letohrádkem. Přitom nová architektura jakoby srůstala se stále ještě
327gotickým půdorysem a&nbsp;charakterem města. </p> 
328
329<p>Význam Prahy znovu a podstatně zvýšil císař Rudolf II. (vládl 1576-1611), který v roce 1584 trvale přesídlil na Pražský hrad a podruhé učinil z města centrum římsko-německé říše. Jeho dvůr byl shromaždištěm umělců, učenců, ale
330i šarlatánů z celé Evropy. Miloval umění, věřil v astrologii a alchymii. Byl
331vášnivým sběratelem starožitností a kuriozit všeho druhu a&nbsp;během svého
332života shromáždil na Pražském hradě ojedinělou světovou sbírku
333uměleckých předmětů nedozírné ceny. Přesto, že Rudolfa stále méně
334zajímalo vladaření a podléhal těžkým depresím, jeho vliv na charakter
335doby byl jednoznačný. Podnítil uměleckou iniciativu šlechticů
336a solventních měšťanů, kteří zvali do Prahy zejména vlašské umělce&nbsp;- a&nbsp;reprezentanty italské renesance, úspěšně pak soupeřící s protestanskými
337německými a&nbsp;nizozemskými vlivy. Té době se dnes říká rudolfinská. </p>
338
339<p>Definitivní tečku za rudolfinskou kapitolou udělalo české stavovské
340povstání proti Habsburkům v letech 1618-1620, které začalo druhou
341pražskou defenestrací, kdy z oken Pražského hradu byli vyhozeni císařští
342místodržící s písařem. České povstání se stalo první fází evropské
343třicetileté války, která přivedla k plnému rozkvětu žoldnéřství. Bohužel
344Čechy a Morava se v té době staly znovu nejfrekventovanějším válčištěm
345Evropy. Přestože pražská města, převážně utrakvistická, hrála v povstání
346jen pasivní roli, byla po porážce na&nbsp;Bílé hoře u Prahy (8. listopadu 1620)
347postižena rozsáhlými konfiskacemi, pokutami a&nbsp;rekatolizací
348mimořádného rozsahu. Pro nekatolíky to znamenalo nucenou emigraci,
349pro&nbsp;pražské měšťanstvo značný společenský a politický úpadek. V letech
3501631 a 1632 bylo město okupováno saským vojskem, v roce 1639 tu řádil
351těžký mor a roku 1648, v samém závěru třicetileté války, je dobývali
352Švédové, kterým se ještě podařilo dokonale vyplenit Malou Stranu
353a Hradčany a z Pražského hradu odvést převážnou část rudolfinských
354sbírek.</p> 
355
356<p>Přestěhování císařského dvora a všech významných úřadů do
357Vídně pak degradovalo Prahu na stagnující provinční město, jehož počet
358obyvatel se oproti roku 1620 snížil více než o&nbsp;polovinu (z 60 na 26 tisíc)!
359Navzdory těmto těžkým ztrátám začínala v Praze pozoruhodná stavební
360činnost, která zejména po velkém požáru, který zachvátil Staré Město v
361roce 1689, přetvářela město, do té doby i přes veškeré proměny stále
362ještě středověkého rázu, do podoby převážně barokní. A tuto podobu
363pražského baroka si město udrželo v podstatě dodnes, jako by vytušilo,
364že tento architektonický sloh je pro ně a členitý terén, na němž spočívá,
365tím nejideálnějším řešením. V tomto období byly těsně před
366středověkými hradbami budovány hradby nové s mohutnými bastiony,
367šlechtické paláce, zejména válečných zbohatlíků a přistěhovalců, četné
368kostely, většina klášterů, honosné měšťanské domy a také letní sídla za
369branami. Podobu a zvláštní charakter města dotvořily barokní zahrady,
370z nichž ty nejkrásnější byly vybudovány na svazích Petřína a pod jižními
371hradbami Pražského hradu. Barokizace Prahy začala již v průběhu
372třicetileté války stavbou Valdštejnského paláce a vrcholila po sto padesáti
373letech. Zpočátku zde působili převážně zahraniční architekti, stavitelé
374a umělci. Avšak přibližně od poloviny 18. století, kdy se pražské baroko
375stalo pojmem a dosáhlo světové úrovně, také již vynikající domácí
376stavitelé a umělci všech oborů (např. rodiny Dientzenhoferů, Braunů,
377Brokoffů). </p>
378
379<p>Osmnácté století přineslo Praze ale i řadu dramatických událostí,
380zejména v souvislosti s&nbsp;válkami o rakouské dědictví po nástupu Marie
381Terezie na trůn. Např. společnou francouzsko-bavorsko-saskou okupaci
382(v letech 1741 až 1742) a dobytí města vojskem pruského krále Fridricha
383II. (1744). Rovněž sedmiletá válka s Pruskem (1756 až 1763) znamenala
384pro město ohrožení. Naproti tomu v klidnějších dobách proslula tehdejší
385Praha obdivuhodně kultivovaným společenským a zejména hudebním
386životem (např. působení Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van
387Beethovena aj.).  </p>
388
389<p>Císařským patentem Josefa II. z 12. února 1784 byla pražská historická
390města - Hradčany, Malá Strana, Staré Město a Nové Město, spojena
391v jeden celek, v hlavní město Českého království Prahu (asi se 76 tisíci
392obyvateli). V roce 1850 bylo k městu připojeno i židovské ghetto -
393Josefov. Ve 2. polovině 19. století byly potom vyjmenované části
394v uvedeném pořadí označovány římskými číslicemi - Praha I až V. V rámci
395některých ukvapených a&nbsp;nedomyšlených josefinských reforem se např.
396rušily a bouraly kostely a kláštery. Na&nbsp;druhé straně osvícenské ovzduší
397josefinské éry umožnilo v Praze rozvoj kulturního života, který vytvořil
398platformu též prvním projevům českých národně-emancipačních snah
399(nástup českého obrozeneckého divadla, zakládání spolků, čilejší
400literální, žurnalistická i&nbsp;publikační činnost atd.). V té době již také vznikla řada manufakturních provozoven. Nejsilnějším odvětvím této výroby
401v Praze byl koncem 80. let 18. století textilní průmysl. V&nbsp;roce 1791 se při
402příležitosti korunovace Leopolda II. na českého krále uskutečnila
403v&nbsp;pražském Klementinu první výstava průmyslových výrobků na evropské
404pevnině. Výstavu Leopold II. také osobně navštívil.</p>
405
406<p>Po stránce architektonické se Praha od 3. čtvrtiny 18. století
407proměňovala a rozšiřovala již klasicistními, empírovými a romantickými
408stavbami i rekonstrukcemi. Klasicismus jako by vyjadřoval racionalitu
409josefinských reforem - v tomto slohu se stavěly již městské nájemní
410domy, školy i nemocnice. Významné byly stavební předpisy z roku 1780,
411určující např. šířku ulic, nejvyšší dovolenou výšku budov, řešení střech.</p>
412
413<p>S&nbsp;rozvojem manufakturní a posléze průmyslové výroby, zejména po
414napoleonských válkách, začal současně vzrůstat i počet obyvatel tak, že
415ohrazený areál města nezměněný od časů Karla IV. již nestačil novým
416potřebám doby. Tyto provozy již nebylo většinou možné stavět uvnitř
417hradeb a rovněž zvyšovat hustotu obyvatelstva v pražské barokní
418pevnosti. A tak v&nbsp;předpolí pražské fortifikace vznikaly od počátku 19.
419století první průmyslová předměstí (Karlín, Smíchov, Holešovice, Libeň).
420Ve struktuře pražského průmyslu stále ještě převažovala textilní výroba,
421především potiskování kartounů, ale od 30. let se zde jako nové odvětví
422začalo rozvíjet strojírenství. Potřeby průmyslu nutily řešit jak vnitřní
423městskou dopravu, tak i spojení s okolím. To velmi dobře pochopil
424tehdejší purkrabí království Českého hrabě Karel Chotek (v úřadě 1826-
4251843), jehož působení znamenalo pro vývoj Prahy významnou éru. Byl
426postaven řetězový Most císaře Františka (na místě dnešního mostu Legií),
427vybudováno nábřeží s pomníkem téhož císaře (dnešní Smetanovo
428nábřeží), Chotkova serpentinová silnice od Klárova k Bruské bráně
429(naproti letohrádku Belvedere) a&nbsp;uskutečněno mnoho dalších projektů.
430Např. v Karlíně byl vybudován přístav a v roce 1841 začala na Vltavě
431paroplavba. Za účelem vnějšího spojení Prahy s venkovem a Evropou
432bylo uvnitř hradeb, v Hybernské ulici, postaveno pro parní železnici ve
43340. letech nádraží Státní dráhy. Pro jednotlivé trasy kolejí byly v nově
434postaveném úseku městské fortifikace vybudovány tunely s masivními
435vraty, která se na noc zavírala! </p>
436
437<p>Již kolem roku 1827 přesáhl počet obyvatel historického jádra Prahy
438100 tisíc a hustě obydlena byla též předměstí. Populační růst výrazně
439posiloval, hlavně na předměstích, českou složku obyvatelstva, zatímco
440v historickém jádru města počet německých obyvatel od 30. let
441stagnoval. Za této situace splývaly v Praze často sociální protiklady
442s&nbsp;nacionálními. Historické jádro obklopovaly stále hradby, jejichž
443novoměstský ochoz byl později zčásti sadově upraven a příkopy místy
444zasypány. V letech 1816-1830 probíhala stavba pražské kanalizace
445a v bydlení Pražanů se začal stále více uplatňovat novodobý
446činžovní dům. Ve 40. letech, kdy se Praha stala centrem národně
447obrozeneckého hnutí, byla i svědkem řady dělnických stávek. Celková
448politická situace vyústila nakonec v roce 1848 v pražské revoluční
449povstání. Ani jeho porážka nemohla zvrátit vývoj a zastavit postup
450průmyslové revoluce, která v dalším údobí proměnila Prahu v rychle
451rostoucí město. Česká buržoazie, která ve volbách v roce 1861 porazila
452se značnou převahou pražské Němce a natrvalo ovládla městskou
453správu, pak urychleně modernizovala své město podle vzoru metropolí
454západní Evropy.</p>
455
456<p>Období 2. poloviny 19. století, kdy rostoucí průmysl již značně změnil
457strukturu celé pražské aglomerace, bylo narušeno pouze pruskou okupací
458v roce 1866. Podstatné zásahy do organizmu města znamenalo i pozdější
459zbourání větší části již nefunkčních městských hradeb. To urychlilo
460integrační proces na poli hospodářském, politickém a kulturním mezi Prahou a předměstskými obcemi, které byly postupně povyšovány na města. Avšak
461k&nbsp;administrativnímu připojení většiny těchto obcí pro jejich úzké lokální
462zájmy nedošlo. Území Prahy se zvětšilo jen připojením Vyšehradu (1883),
463Holešovic-Buben (1884) a Libně (1901). </p>
464
465<p>Doba pozdního romantismu a secese (od 2. poloviny 19. století do
466počátku 20. století) v&nbsp;protikladu k nesčetným technickým stavbám
467(železniční síť z let 1851 až 1875, koňské, později elektrické tramvaje,
468vltavské mosty, elektrifikace) obohatila město o řadu cenných
469monumentálních budov, náměstí, ulic a sadů, jako jsou Národní divadlo,
470Národní muzeum, Rudolfinum, Obecní dům, Nová radnice, Komenského
471náměstí, Mikulášská třída a Městský sad před nádražím Františka Josefa
472I. V té době přišel ale také do módy purismus, vycházející ze studia
473středověkých slohů a jejich napodobování. Striktní dodržování těchto
474zásad přineslo více škod než užitku (např. přestavba Prašné brány,
475kostela sv. Petra a&nbsp;Pavla na Vyšehradě a nakonec i dostavba katedrály sv.
476Víta). </p>
477
478<p>Součástí již bohatého společenského života měšťanských vrstev
479koncem 19. století byly i&nbsp;velkolepé akce, jako všesokolské slety (od roku
4801882), Jubilejní zemská výstava (1891) či&nbsp;Národopisná výstava (1895).
481Rozdělením univerzity na českou a německou (1882) a&nbsp;založením České
482akademie věd a umění (1890) vznikla vedle starších institucí (Královské
483české společnosti nauk a Národního muzea) nová střediska českého
484vědeckého a kulturního života. Na druhé straně však necitlivé asanaci
485padly po roce 1893 za oběť části historického Starého i Nového Města
486a téměř celé židovské ghetto. Asanaci, které předcházelo budování
487nábřeží, nelze ale zcela zatracovat. Souvisela s celopražskou
488urbanistickou koncepcí, s novými požadavky na hygienu, ale
489i s bezohlednými podnikatelskými záměry. Existovaly i návrhy na
490celopražskou asanaci, avšak naštěstí, zejména také zásluhou Klubu za
491starou Prahu, k ní nedošlo. V městském areálu vyrostly vedle ušlechtilých
492budov novorenesančních a staveb ve slohu české secese a kubismu
493bohužel i celé čtvrti nevzhledných komerčních činžáků.</p>
494
495<p>Po 1. světové válce (1914 -1918) a po rozpadu Rakouska-Uherska se
496Praha stala hlavním městem nově vzniklého československého státu
497(28. října 1918), sídlem prezidenta republiky, parlamentu a vlády. Jedním
498z neblahých pozůstatků Rakousko-Uherské monarchie byla územní
499a správní roztříštěnost pražské aglomerace. Prudký růst průmyslové
500výroby, podmíněný rozvojem nových odvětví (automobilový, letecký
501a elektrotechnický průmysl) a&nbsp;postupná urbanizace okolních čtvrtí a obcí
502si vynutily rozsáhlou územní reorganizaci. V&nbsp;roce 1922 bylo k dosavadním
503osmi pražským čtvrtím připojeno 37 okolních obcí. Vznikla tzv. Velká Praha
504s 19 obvody a se 676 tisíci obyvateli. Do 2. světové války vzrostl tento
505počet na milion. Číslování připojených částí římskými číslicemi logicky
506navazovalo na&nbsp;předchozí počet (Praha IX až XIX).</p>
507
508<p>Po 2. světové válce bylo dělení pražských obvodů, údajně pro účely
509veřejné správy, několikrát více či méně změněno. Byly připojeny další
510okolní obce a městské obvody označeny arabskými číslicemi. Vrcholem
511necitlivého přístupu k pražskému souměstí se v&nbsp;roce 1960 stala správní
512reorganizace, která zredukovala počet městských obvodů na&nbsp;deset,
513přičemž došlo k jejich novému katastrálnímu vymezení, včetně
514historických částí města. V téměř každém městském obvodu se ocitla
515část jiné čtvrti či obce (např. v obvodu Prahy 2 - jižní část Nového Města, Vyšehrad, nuselské údolí a západní část Vinohrad). S&nbsp;tímto bizarním, avšak spíše nepochopitelným rozdělením se Praha potýká dodnes.</p>
516
517
518<p>Nejstarší  známé  zobrazení  Prahy  je  dřevoryt  v  Schedelově  kronice  vydané v Norimberku v&nbsp;roce 1493. Někteří odborníci přisuzují autorství mladému Albrechtu Dürerovi. K dalším známějším autorům zobrazujícím starou Prahu patřili např. Filip van den Bossche, Václav Hollar (1607-1677), Vincenc Morstadt (1802-1875), Samuel Prout a jiní.</p>
519 
520<p>Uměleckým  dílem  mimořádného  významu  je  fascinující  plastický  model  Prahy Antonína Langweila (1791-1837), vystavený dnes v Muzeu hlavního města Prahy. Na ploše 5,76&times;3,34 m naprosto věrně a v odpovídajících proporcích zachycuje Staré Město, Malou Stranu a větší část Hradčan počátkem 19. století. Na modelu pracoval Langweil  v  letech  1826-1834  s  dřevem,  pokresleným  či  litograficky  potištěným papírem, stříhanou a barvenou vlnou, s drátky i slonovinou. Jako půdorysné předlohy použil  plán  Prahy,  který  v letech  1811-1815  vytvořil  Josef  Jüttner.  Mimochodem, Langweil  si  v roce  1819  otevřel  litografickou  dílnu  v  Praze,  avšak  brzy  ji  prodal schopnějšímu podnikateli.</p>
521
522<p>Nejstarší dochované fotografie historické Prahy pocházejí ze začátku
52350. let 19. století. Nejvýznamnějšími fotografy staré Prahy byli v 19. století Andreas Groll, Vilém Rupp, František Fridrich, Jindřich Eckert, Karel Bellmann, Jan Maloch, Jan Mulač, Rudolf Bruner - Dvořák aj.</p>
524
525<p>Existovali  i malíři  přímo  specializovaní  na  pražské  motivy.  Z nich  je  třeba  uvést alespoň  Václava  Jansu  (1859-1913)  a Jana  Minaříka  (1862-1937), jejichž  práce, kromě  zachycení  atmosféry  místa,  mají  přinejmenším  stejnou  výpovědní  hodnotu jako v jejich době černobílá nebo i kolorovaná fotografie.</p>
526
527<P>Ještě  z doby  Rakousko-Uherska,  z roku  1911,  pocházejí  vůbec  nejstarší  filmové záběry Prahy, které pořídil Jan Kříženecký, průkopník české kinematografie. Jsou na nich  Staroměstské  náměstí,  Václavské  náměstí,  Železná  lávka  u Rudolfina  a další místa v&nbsp;podobě, kterou známe často již jen ze starých fotografií a pohlednic. První &bdquo;barevný&ldquo; film o Praze byl natočen       v roce 1934. Avšak mnoho barev v něm není, zcela schází např.&nbsp;zelená. Teprve druhý pokus, který v roce  1938  uskutečnil  Američan  James  Fitzpatrick,  má  již  k dnešním  barevným filmům mnohem blíž.</p>
528
529<p>Charakteristický přívlastek zlatá, stověžatá Praha dal městu německý spisovatel a historik Josef Hormayer počátkem 19. století. Snad proto, aby si ověřil, co je na Hormayerově tvrzení pravdy, pražské věže a věžičky poprvé spočítal slavný český filosof a matematik Bernard Bolzano (1781-1848). Napočítal jich skutečně 103. Je ale i možné, že tomu bylo naopak, že nejdÅ
529™Ã­ve počítal Bolzano a poté si pravdivě zabásnil Hormayer.</p>
530
531<table class="vsuvky">
532<tr><td><h3>XXXI - Pohled na stověžatou Prahu kolem roku 1800 z výšin královských Vinohrad dle staré rytiny</h3>
533<a href="historie-pohlednic/31.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="XXXI - Pohled na stověžatou Prahu kolem roku 1800 z výšin královských Vinohrad dle staré rytiny">
534<img class="fg" src="historie-pohlednic/min/31.jpg"  alt="XXXI - Pohled na stověžatou Prahu kolem roku 1800 z výšin královských Vinohrad dle staré rytiny"  /></a>
535<p>V barokních hradbách Nového Města je zprava Špitálská brána zvaná i Poříčská (nad ní věže kostela sv. Petra a mohutná vodárenská věž v Klimentské ulici), z níž vedla cesta do Karlína na Špitálské pole; v popředí Nová brána, předtím zvaná Horská (nad ní kostel sv. Jindřicha), z níž vycházela Vídeňská silnice; vlevo v rohu bastionu brána Koňská se silnicí na Černý Kostelec; za bastionem brána Žitná. V&nbsp;jakoby širokoúhlém panoramatu jsou poměry mezi bránami a věžemi v pozadí značně zkresleny. Není pochyb o tom, že rytec se zmýlil, neboť ve skutečnosti byly mezi Špitálskou, Novou a Koňskou bránou vždy dva bastiony.</p>
536<h5>KNIHTISK. KOLEM 1900</h5>
537</td></tr>
538</table>
539
540<table class="vsuvky">
541<tr><td><h3>Erb - Praha hlava království</h3>
542<a href="historie-pohlednic/00.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="Erb - Praha hlava království, historie Prahy">
543<img class="fg" src="historie-pohlednic/min/00.jpg"  alt="Erb - Praha hlava království"  /></a>
544<p>Za znak sjednocené Prahy byl určen znak Starého města pražského, jakožto sídla Magistrátu města na Staroměstské radnici tak, jak jej upravilo privilegium v roce 1649. Tento znak se poté měnil jen neparně a platil až do roku 1918.
545Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč. V horní části štítu jsou tři zlaté věže z kvádrů. Věže mají okna a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi.</p>
546</td></tr>
547</table>
548
549<h4><a href="historie-praha.php">nahoru historie Prahy</a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<a href="pohlednice-praha-historie.php">historie pražských pohlednic</a></h4>
550
551</div>
552
553
554</div>
555</div>
556</div>
557<div id="paticka">
558<div id="attent">
559&copy; EPOQUE 1900, spol. s r.o.  | www, videoprodukce, svatební video Praha <a href="http://www.skillproduction.cz" onclick="return !window.open(this.href);" title="svatební video Praha svatební kameraman Praha">SKILL production s.r.o.</a> <!--| programování <a href="http://www.sophics.cz" onclick="return !window.open(this.href);" title="Sophics s.r.o. Zlín">Sophics s.r.o.</a>--> | <a href="http://www.staryzlin.cz" onclick="return !window.open(this.href);" title="starý Zlín">starý Zlín</a>  | <a href="http://validator.w3.org/check?uri=referer">XHTML 1.0 valid</a> | <a href="http://jigsaw.w3.org/css-validator/check?uri=referer">CSS 2.1 valid</a></div></div>
560<div id="copy">
561<p>Veškerý obsah těchto webových stránek je chráněn autorským právem. Kopírování, rozšiřování či jakékoli jiné zužitk
561ování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno. Porušení autorských práv a neoprávněné užití obsahu těchto webových stránek je postižitelné v občanskoprávním i&nbsp;v&nbsp;trestním řízení.</p>
562</div>
563</body>
564</html>

Line numbers count LF bytes from the start of the resource, as the search results do. Vendor segments are library code the classifier recognised; they are stored but not indexed. Bytes are shown as Latin1 characters, one per byte.