PageSourceSearch

https://starapraha.cz/pohlednice-praha-hradcany.php

html starapraha.cz collected 2026-10-02 13:46:53 UTC 44,527 bytes, 553 lines download raw bytes

1<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN" "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd">
2<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml" xml:lang="cs" lang="cs">
3<head>
4<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8" />
5<meta http-equiv="content-language" content="cs" />
6<meta name="Robots" content="index, follow" />
7<link rel="shortcut icon" type="image/x-icon" href="/favicon.ico" />
8<link rel="stylesheet" type="text/css" href="main2.css"/>
9<script type="text/javascript" src="script/mootools.js"></script>
vendor: 1 bytes, line 9
9
10<script type="text/javascript" src="script/mediabox.js"></script>
vendor: 1 bytes, line 10
10
11<script type="text/javascript" src="script/slimbox1.js"></script>
11
12<link rel="stylesheet" type="text/css" href="script/mediabox.css" media="screen" />
13<!--[if IE ]>
14<link rel="stylesheet" type="text/css" media="all" href="zkurvenec_ie.css" />
15<![endif]-->
16<script type="text/javascript">
17
18  var _gaq = _gaq || [];
19  _gaq.push(['_setAccount', 'UA-27786931-1']);
20  _gaq.push(['_trackPageview']);
21
22  (function() {
23    var ga = document.createElement('script'); ga.type = 'text/javascript'; ga.async = true;
24    ga.src = ('https:' == document.location.protocol ? 'https://ssl' : 'http://www') + '.google-analytics.com/ga.js';
25    var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(ga, s);
26  })();
27
28</script>
28<title>staré pohlednice Praha Hradčany</title>
29<meta name="keywords" content="historie pohlednice Praha Hradčany Pražský hrad Pražská kotlina" />
30<meta name="Description" content="Praha - Hradčany. Svou rozlohou patří Hradčany k nejmenším historickým čtvrtím Prahy, zato však k nejméně dotčeným městskou dopravou a nejvíce ruchem turistickým. Tím, že zahrnují Pražský hrad, od pradávna sídlo panovníků českého národa, vytvářející svou vyvýšenou polohou nezaměnitelnou architektonickou dominantu nad ostatními historickými částmi města, byly a jsou čtvrtí nejvýznamnější, bez níž si lze Prahu jen těžko představit." />
31</head>
32<body id="obraz">
33<div id="podklad">
34<div id="hlavicka">
35<div id="vlajky">
36<a href="http://www.old-prague.com/"><img src="uk.jpg" height="18" alt="" /></a>
37<!--<a id="fb" href="http://www.facebook.com/pages/Stará-Praha-Old-Prague/383805184963830"><img src="fb.png" height="25" title="stará Praha Facebook"  alt="stará Praha na Facebooku" /></a>--></div>
38<a href="index.php"><img id="nadpis" src="nadpis.gif" alt="pohlednice staré Prahy" /></a> 
39<h1>Staré pohlednice a dobové fotografie Praha&nbsp;&nbsp;&nbsp;<span>Hradčany</span></h1>
40</div>
41<div id="navigace">
42<div id="horni">
43<a id="slovo" href="index.php" title="stará Praha" style="padding-left: 3px;">domácí stránka</a>
44<div id="relativum">
45<a id="pohl" href="historie-praha.php" title="historie Prahy">stará Praha</a>
46
47
48<div id="vysouvaci">
49<a href="pohlednice-praha-hradcany.php">Hradčany</a>
50<div id="relms">
51<a href="pohlednice-praha-mala-strana.php">Malá Strana</a>
52<div id="vysouvacims">
53<a href="pohlednice-praha-malostranske-namesti.php">Malostranské náměstí</a>
54<a href="pohlednice-praha-nerudova-ulice.php">Nerudova ulice</a>
55<a href="pohlednice-praha-prulom-u-klicu.php">průlom U Klíčů</a>
56</div>
57</div>
58
59<div id="relsm">
60<a href="pohlednice-praha-stare-mesto.php">Staré Město</a>
61<div id="vysouvacism">
62<a href="pohlednice-praha-na-frantisku.php">Na Františku</a>
63<a href="pohlednice-praha-staromestske-namesti.php">Staroměstské náměstí</a>
64</div>
65</div>
66
67<div id="relj">
68<a href="pohlednice-praha-zidovske-mesto-josefov.php">Židovské Město Josefov</a>
69<div id="vysouvacij">
70<a href="pohlednice-praha-asanace-josefov.php">asanace Josefova</a>
71</div>
72</div>
73
74<div id="relroz">
75<a href="pohlednice-praha-rozhrani-stare-nove-mesto.php">rozhraní St. a Nov.Města</a>
76<div id="vysouvaciroz">
77<a href="pohlednice-praha-na-prikope.php">ulice Na Příkopě</a>
78<a href="pohlednice-praha-ferdinandova-trida.php">Ferdinandova třída</a>
79</div>
80</div>
81
82<div id="relnm">
83<a href="pohlednice-praha-nove-mesto.php">Nové Město</a>
84<div id="vysouvacinm">
85<a href="pohlednice-praha-vojtesska-ctvrt.php">Vojtěšská čtvrť</a>
86<a href="pohlednice-praha-podskali.php">Podskalí</a>
87<a href="pohlednice-praha-karlovo-namesti.php">Karlovo náměstí</a>
88<a href="pohlednice-praha-karlov.php">Karlov</a>
89<a href="pohlednice-praha-spalena-ulice.php">Spálená ulice</a>
90<a href="pohlednice-praha-vaclavske-namesti.php">Václavské náměstí</a>
91<a href="pohlednice-praha-nadrazi-frantiska-josefa-1.php">nádraží Františka Josefa I.</a>
92<a href="pohlednice-praha-hybernska-ulice.php">Hybernská ulice</a>
93<a href="pohlednice-praha-petrska-ctvrt.php">Petrská čtvrť</a>
94</div>
95</div>
96
97<a href="pohlednice-praha-vysehrad.php">Vyšehrad</a>
98<a href="pohlednice-praha-holesovice.php">Holešovice</a>
99<a href="pohlednice-praha-nusle.php">Nusle</a>
100<a href="pohlednice-praha-zizkov.php">Žižkov</a>
101<a href="video-praha.php" title="video stará Praha">video stará Praha</a>
102<a style="border-bottom: 1px solid #c3b5b5;" href="prazske-pohlednice.php">poslali jste nám</a>
103</div>
104</div>
105<div id="rel"><a id="orie" href="stare-pohlednice-historie.php">historie pohlednic</a>
106<div id="vys">
107<a href="pohlednice-praha-historie.php">historie pražských pohlednic</a>
108
109</div>
110</div>
111
112
113<div id="relthank"><a id="to" href="podekovani.php">poděkování</a>
114<div id="vysthank"><a href="partneri.php">partneři</a>
115</div>
116</div>
117<a id="links" href="odkazy-praha.php">odkazy</a>
118<div id="relkont"><a id="map" href="mapa-webu.php" style="padding-right: 0; padding-left: 43px;
118 border-right: none;">mapa&nbsp;webu</a>
119<div id="vyskont"><a href="kontakt.php">kontakt</a>
120</div>
121</div></div>
122</div>
123<div id="telo">
124<div id="bocni_obsah">
125
126<div id="drobecci">pohlednice   |  <a href="historie-praha-hradcany.php">historie</a>
127</div>
128<!--<div class="reklama"><a href="http://www.domus-henrici.cz/" onclick="return !window.open(this.href);"><img src="reklama/henrici.jpg" width="234" height="60" title="hotel Domus Henrici Praha Hradčany" alt="hotel Domus Henrici Praha Hradčany" /></a></div> -->
129
130
131
132
133</div>
134<div id="obsah">
135<div class="pohlednice">
136<table cellspacing="15">
137
138<tr><td><h3>01 - Pražský hrad z Hradčanského náměstí</h3>
139<a href="hradcany/001.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="01 - Pražský hrad z Hradčanského náměstí">
140<img class="fg" src="hradcany/min/001.jpg"  alt="01 - Pražský hrad z Hradčanského náměstí"  /></a>
141<p>Pohled na I. hradní nádvoří. Východní stranu nádvoří tvoří příčný trakt s&nbsp;Matyášovou bránou z roku 1614. Na jeho místě byla kdysi hradební zeď s&nbsp;přilehlými domky. Z ní
142byla při tereziánské úpravě a přestavbě hradu (1753-1774) zachována právě jen zmíněná brána z&nbsp;období raného baroka.</p>
143<h5>BAREVNÁ LITOGRAFIE. KOLEM 1900</h5> 
144</td></tr>
145
146<tr><td><h3>02 - Pohled z Lobkovické zahrady směrem severovýchodním</h3>
147<a href="hradcany/002.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="02 - Pohled z Lobkovické zahrady směrem severovýchodním">
148<img class="fg" src="hradcany/min/002.jpg"  alt="02 - Pohled z Lobkovické zahrady směrem severovýchodním"  /></a>
149<p>Na záběru je dobře patrné rozhraní mezi Malou Stranou a Hradčany. V pravém dolním rohu je část 
150Lobkovického paláce, dnes německé velvyslanectví. V&nbsp;podélném středním pruhu záběru vidíme jižní strany 
151domů v Nerudově ulici. Malostranskou část korunuje palácový blok města Hradčan, reprezentovaný souvislými 
152jižními trakty obou Schwarzenberských paláců a Pražského hradu. Ze&nbsp;snímku je patrné,
153že se v roce 1902 opravovala hlavní jižní věž katedrály.</p>
154<h5>SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1902</h5>
155</td></tr>
156
157<tr><td><h3>03 - Ulice Ke Hradu spojuje konec Nerudovy ulice, Hradčanské náměstí a vstup <br />do Pražského hradu</h3>
158<a href="hradcany/003.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="03 - Ulice Ke Hradu spojuje konec Nerudovy ulice, Hradčanské náměstí a vstup do Pražského hradu">
159<img class="fg" src="hradcany/min/003.jpg"  alt="03 - Ulice Ke Hradu spojuje konec Nerudovy ulice, Hradčanské náměstí a vstup do Pražského hradu"  /></a>
160<p>Ulice Ke Hradu (dnešní název), kterou se díváme směrem západním, spojuje konec Nerudovy ulice
161s Hradčanským náměstím a západním vstupem do Pražského hradu. Tato komunikace byla vylámána ve skále 
162v roce 1663. Pravé části záběru dominuje Schwarzenberský palác, mohutná renesanční stavba z 2. 
163poloviny 16.&nbsp;století. Na něj navazuje menší Schwarzenberský, resp. Salmovský palác (zcela vpravo). 
164Na obzoru je kostel P. Marie se dvěma barokními věžemi a klášterem premonstrátů na Strahově.</p>
165<h5>ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE AKVARELU J. ŠETELÍKA, KONEC 20. LET. 
166V. KRÁTKORUKÝ, KOLEM 1930</h5>
167</td></tr>
168
169<tr><td><h3>04 - Pohled od Pražského hradu směrem západním na Hradčanské náměstí</h3>
170<a href="hradcany/004.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="04 - Pohled od Pražského hradu směrem západním na Hradčanské náměstí">
171<img class="fg" src="hradcany/min/004.jpg"  alt="04 - Pohled od Pražského hradu směrem západním na Hradčanské náměstí"  /></a>
172<p>Zleva je část původně barokního Salmovského paláce, přestavěného do klasicistní podoby v letech 1810 - 1811, Schwarzenberský palác a kostel sv. Benedikta s&nbsp;bývalým klášterem barnabitů. Raně barokní 
173Toskánský palác (uprostřed v&nbsp;pozadí) zaujímá převážnou část západní strany náměstí. Dnes slouží 
174administrativě a reprezentaci ministerstva zahraničních věcí. Vpravo, ve středu náměstí před stromovím, 
175vidíme litinový kandelábr A. Lindsbauera s osmi plynovými lampami z 60. let 19. století (dnes jeden ze tří zachovaných). </p>
176<h5>SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1901</h5>
177</td></tr>
178
179<tr><td><h3>05 - Severní strana renesančního paláce Prahy - Schwarzenberského</h3>
180<a href="hradcany/005.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="05 - Severní strana renesančního paláce Prahy - Schwarzenberského">
181<img class="fg" src="hradcany/min/005.jpg"  alt="05 - Severní strana renesančního paláce Prahy - Schwarzenberského"  /></a>
182<p>Palác nechal v letech 1555 až 1576 postavit nejvyšší pražský purkrabí Jan z Lobkovic na místě čtyř šlechtických domů. Stavba, kterou vedl Ital A. Galli, má rozlehlou trojkřídlou dispozici s nádvořím
183a bránou. Masivní hmota paláce, členěná poměrně malými renesančně sdruženými okny a pokrytá
184sgrafitovou rustikou, byla završena středoitalskou lunetovou římsou a odstupňovanými štíty. 
185V letech 1871-1880 byla poprvé obnovována jeho sgrafita. Od roku 1945 zde sídlí Vojenské historické muzeum.</p>
186<h5>SVĚTLOTISK. KOLEM 1905</h5>
187</td></tr>
188
189<tr><td><h3>06 - Pohled z nádvoří Pražského hradu na Hradčanské náměstí</h3>
190<a href="hradcany/006.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="06 - Pohled z nádvoří Pražského hradu na Hradčanské náměstí">
191<img class="fg" src="hradcany/min/006.jpg"  alt="06 - Pohled z nádvoří Pražského hradu na Hradčanské náměstí"  /></a>
192<p>
192V popředí jsou pylony se sochařskou výzdobou, vrata a kovové mříže ohraničující tzv. Čestný dvůr, nebo-li I. nádvoří Pražského hradu, kde se přijímají oficiální státní návštěvy. Průhledem hlavní
193bránou je vidět část Toskánského paláce, vpravo impozantní průčelí paláce Arcibiskupského. Ten byl
194v letech 1669-1679 zbarokizován J. B. Matheyem, dnešní rokokový vzhled dal objektu J. J. Wirch, jehož smysl pro tento sloh se výrazně projevil i v interiéru. </p>
195<h5>LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. D. KOSINER, 1908</h5>
196</td></tr>
197
198<tr><td><h3>07 - Severní strana Hradčanského náměstí</h3>
199<a href="hradcany/007.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="07 - Severní strana Hradčanského náměstí">
200<img class="fg" src="hradcany/min/007.jpg"  alt="07 - Severní strana Hradčanského náměstí"  /></a>
201<p>V domě čp. 61 byl Nezdarův vinný restaurant se zahrádkou (nynější pivnice a&nbsp;restaurace U labutí) - na náměstí 
202zřejmě jediný, kde se mohli občerstvit při&nbsp;obvyklých nedělních rodinných vycházkách Pražané i návštěvníci z venkova. 
203V&nbsp;roce 1848 tu sídlil okresní policejní komisariát pro Hradčany. V následujícím domě, bývalém Šternberském, bylo 
204kapitulní děkanství a ústřední ředitelství metropolitní kapituly. Další domy, původně z konce 15. století, byly v době pořízení snímku domy kanovnickými.</p>
205<h5>HLUBOTISK. UNIE PRAHA, KONEC 20. LET</h5>
206</td></tr>
207
208<tr><td><h3>08 - Pohřební průvod arcibiskupa Františka de Paula Schönborna</h3>
209<a href="hradcany/008.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="08 - Pohřební průvod arcibiskupa Františka de Paula Schönborna">
210<img class="fg" src="hradcany/min/008.jpg"  alt="08 - Pohřební průvod arcibiskupa Františka de Paula Schönborna"  /></a>
211<p>Pohřební průvod zemřelého pražského arcibiskupa a primase českého, kardinála Františka de Paula 
212Schönborna (v úřadě v letech 1885-1899), ubírající se z&nbsp;Hradčanského náměstí do areálu Pražského hradu. 
213Po zádušní mši ve&nbsp;Svatovítské katedrále byly kardinálovy ostatky uloženy do arcibiskupské hrobky v kapli sv.&nbsp;Anny. 
214Za rakví kráčí představitelé města a mocnářství. Průvod prochází hustým špalírem přihlížejících, před nimiž stojí čestný kordon příslušníků pražské posádky.</p>
215<h5>SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899</h5>
216</td></tr>
217
218<tr><td><h3>09 - Pohled na část Hradčanského náměstí a na západní část Pražského hradu</h3>
219<a href="hradcany/009.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="09 - Pohled na část Hradčanského náměstí a na západní část Pražského hradu">
220<img class="fg" src="hradcany/min/009.jpg"  alt="09 - Pohled na část Hradčanského náměstí a na západní část Pražského hradu"  /></a>
221<p>Pohled na část Hradčanského náměstí a na západní vstupní část Pražského hradu - Čestný dvůr na I. 
222Hradním nádvoří a Matyášovu bránu. V rámci tereziánské přestavby hradu v letech 1753-1774 byl zasypán 
223mohutný starý příkop oddělující do té doby Pražský hrad od Hradčanského náměstí. Tím byl hrad bezprostředně 
224spojen s městem Hradčany. Z kasáren, zřejmě v Loretánské ulici, pochoduje k&nbsp;hradu jednotka k pravidelnému 
225odpolednímu střídání stráží, v horkém letním odpoledni zjevně bez valného zájmu místní drobotiny. Vlevo mezi 
226stromy a nad nimi je vidět mariánský sloup od F. M. Brokoffa, postavený po roce 1725.</p>
227<h5>KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900</h5>
228</td></tr>
229
230<tr><td><h3>10 - Vojenská přehlídka před Schwarzenberským palácem</h3>
231<a href="hradcany/010.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="10 - Vojenská přehlídka před Schwarzenberským palácem">
232<img class="fg" src="hradcany/min/010.jpg"  alt="10 - Vojenská přehlídka před Schwarzenberským palácem"  /></a>
233<p>Směrem k hradu pochodují příslušníci pražské kadetní školy, nově postavené na&nbsp;Mariánských 
234hradbách v roce 1900. Přehlídce velí podplukovník na koni, kadeti vzdávají čest představitelům 
235pražských pluků v čele s velitelem zemským či pražské posádky (osoby dnes již nelze spolehlivě identifikovat). 
236Ačkoliv jde o první válečný rok, ze snímku dýchá dokonalá mírová idyla, o čemž svědčí bílé uniformy a klobouky s chocholy tří generálů.</p>
237<h5>FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. T. VOJTA, 1915</h5>
238</td></tr>
239
240<tr><td><h3>11 - II. nádvoří Pražského hradu</h3>
241<a href="hradcany/011.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="11 - II. nádvoří Pražského hradu">
242<img class="fg" src="hradcany/min/011.jpg"  alt="11 - II. nádvoří Pražského hradu"  /></a>
243<p>V době románské a gotické tu byla hradba vlastního jádra hradu a před ní na místě tohoto nádvoří 
244mohutný hradní příkop, široký 20 a hluboký 10 metrů, zasypaný v&nbsp;2. polovině 16. století. Vlevo, v 
245místech bývalé hradební zdi, stojí příčný střední trakt, uzavírající nádvoří na východní straně. Kaple sv.
246Kříže je z roku 1756. V&nbsp;60.&nbsp;letech byla upravena na výstavní síň Svatovítského chrámového pokladu. 
247Po&nbsp;roce 1990 byla expozice zrušena především z důvodu nedostatečného zabezpečení unikátních exponátů. 
248Střed nádvoří zdobí barokní kašna. Plechový dvouhlavý orel na jejím vrcholu byl odstraně
248n po roce 1918. </p>
249<h5>KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. ZUNA, 1907</h5>
250</td></tr>
251
252<tr><td><h3>12 - Východní strana Jiřského náměstí</h3>
253<a href="hradcany/012.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="12 - Východní strana Jiřského náměstí">
254<img class="fg" src="hradcany/min/012.jpg"  alt="12 - Východní strana Jiřského náměstí"  /></a>
255<p>V pozadí je vidět část románské jižní věže baziliky sv. Jiří, založené počátkem 10.&nbsp;století. 
256U ní byl v roce 973 založen i ženský benediktinský klášter - první v&nbsp;Čechách. Na záběru vlevo je 
257část raně barokního průčelí baziliky, uprostřed kaple sv. Jana Nepomuckého a vpravo Ústav šlechtičen, jehož
258vstup tvoří zajímavý porticus se dvěma pseudoantickými sloupy. Ústav byl jakýmsi světským klášterem 
259pro zchudlé šlechtičny a jeho abatyší byla vždy členka habsburského rodu, která po roce 1782 získala právo korunovat české královny.</p>
260<h5>KOLOROVANÝ A LAKOVANÝ SVĚTLOTISK. F. ZUNA, 1914.</h5>
261</td></tr>
262
263<tr><td><h3>13 - III. nádvoří Pražského hradu</h3>
264<a href="hradcany/013.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="13 - III. nádvoří Pražského hradu">
265<img class="fg" src="hradcany/min/013.jpg"  alt="13 - III. nádvoří Pražského hradu"  /></a>
266<p>Pohled od západu k východu. Vlevo je část gotické katedrály sv. Víta s krytou chodbou nad dvěma 
267oblouky spojující Královský palác s královskou oratoří v presbytáři chrámu. Uprostřed příčný trakt 
268Královského paláce s tereziánským balkónem nad vstupem. Celou pravou stranu záběru vyplňuje městský 
269trakt Pražského hradu s prostorným balkonem na sloupech nad vstupem do objektu. Současný vzhled traktu 
270je z doby přestavby za Marie Terezie z let 1755-1761. Přestavba zvýšila starý
271palác císařoven o jedno patro a současně ho propojila i s prostory Královského paláce. Za povšimnutí stojí dřívější úroveň terénu III. nádvoří (vlevo).</p>
272<h5>LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK.
273 D. KOSINER A SPOL., 1908</h5>
274</td></tr>
275
276<tr><td><h3>14 - Španělský sál Pražského hradu</h3>
277<a href="hradcany/014.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="14 - Španělský sál Pražského hradu">
278<img class="fg" src="hradcany/min/014.jpg"  alt="14 - Španělský sál Pražského hradu"  /></a>
279<p>Byl postaven podle návrhů A. Valentiho a G. Gargiolliho v rozmezí let 1589-1596 a&nbsp;určen pro 
280přírodní a umělecké kuriozity nasbírané císařem Rudolfem II. Měl rozměry 24&times;48 m a výšku 12 m. 
281Za Karla VI. byl renovován K. I. Dientzenhoferem, původní sloupy byly odstraněny a strop zvýšen. 
282V letech 1865-1868 byl sál nově upraven F. Kirschnerem v novobarokním slohu s použitím renesančních 
283prvků a to v souvislosti s očekávanou korunovací císaře Františka Josefa I., k níž ale nedošlo. Konaly a konají se
284zde slavnosti a plesy. Při dvorním plese za přítomnosti korunního prince Rudolfa zde svítilo 2300 svíček.</p>
285<h5>KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1906</h5>
286</td></tr>
287
288<tr><td><h3>15 - Interiér Staré sněmovny na Pražském hradě</h3>
289<a href="hradcany/015.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="15 - Interiér Staré sněmovny na Pražském hradě">
290<img class="fg" src="hradcany/min/015.jpg"  alt="15 - Interiér Staré sněmovny na Pražském hradě"  /></a>
291<p>Původně byla součástí paláce Karla IV. Po požáru v roce 1541 byl původní strop nahrazen pozdně 
292gotickou žebrovou klenbou. Na stěnách visí portréty panovníků - zprava Marie Terezie, Františka I. 
293Lotrinského, Josefa II., Leopolda II. a Františka II. Nad dveřmi jsou prapory dobrovolníků z válek francouzských. 
294Nábytek pochází až z 1. poloviny 19. století, ale odpovídá vnitřnímu zařízení
295sněmovny po&nbsp;obnoveném zemském zřízení (1627). V této síni se po čtyři století rozhodovalo o&nbsp;osudech 
296Čech (do roku 1847), zasedal zde Nejvyšší zemský soud a sněmy českých stavů. </p>
297<h5>SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1907</h5>
298</td></tr>
299
300<tr><td><h3>16 - Rudolfova galérie</h3>
301<a href="hradcany/016.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="16 - Rudolfova galérie">
302<img class="fg" src="hradcany/min/016.jpg"  alt="16 - Rudolfova galérie"  /></a>
303<p>Zvaná také Německý sál, vznikla současně s výstavbou sousedního Španělského sálu dle návrhu 
304týchž stavitelů. Je stejně dlouhá jako Španělský, ale užší (11 m) a&nbsp;nižší (8 m). Dnešní úprava v 
305novobarokním slohu pochází z let 1867-1868 a je rovněž dílem F. Kirschnera. V sále a přilehlých 
306místnostech bývaly uloženy nejcennější sbírky císaře Rudolfa II. Po jeho smrti byla část z nich 
307odvezena do&nbsp;Vídně, část uloupili Švédové na konci třicetileté války. Později byly trosky kdysi 
308slavné sbírky doslova naházeny do zaprášených skladů jako nepotřebná veteš. Se zamý
308šleným zřízením 
309kasáren na hradě v roce 1782 byl proveden důkladný úklid - něco opět odvezeno do Vídně a&nbsp;zbytek v 
310následné nechvalně známé josefinské aukci za směšné ceny rozprodán (např. Růžencová slavnost od A. 
311Dürera byla k dostání za ne celé 2 zlatky!).</p>
312<h5>KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1906</h5>
313</td></tr>
314
315<tr><td><h3>17 - Vnitřek velechrámu sv. Víta</h3>
316<a href="hradcany/017.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="17 - Vnitřek velechrámu sv. Víta">
317<img class="fg" src="hradcany/min/017.jpg"  alt="17 - Vnitřek velechrámu sv. Víta"  /></a>
318<p>Tento pohled z presbytáře k západu se návštěvníkům katedrály naskytl až po roce 1925, kdy byla 
319zbourána provizorní štítová zeď z roku 1398, která stála příčně za&nbsp;třetím gotickým obloukem zprava. 
320Tím se propojil do té doby oddělený prostor staré a nově postavené části katedrály. Barevné okno v 
321rozetě západního průčelí o průměru 10,4 m navrhl a vytvořil
322prof. F. Kysela v letech 1927-1928 na námět výjevů jednotlivých dní stvoření světa. V mauzoleu 
323uprostřed jsou pochováni&nbsp;:&nbsp;císař Ferdinand I. Habsburský (&dagger;1564), jeho manželka Anna Jagellonská 
324a syn Maxmilián&nbsp;
324II. Vzácnou renesanční železnou mříž kolem mauzolea vytvořil malostranský zámečník 
325J.&nbsp;Schmidthammer před rokem 1552 (v roce 1589 byla rozšířena). Pod barokní kazatelnou z roku 1631 
326leží neopracované kameny, svědčící o nějaké stavební či archeologické aktivitě. Katedrála je dlouhá 
327124 m, šířka střední lodě je asi 12,5 m, výška její gotické klenby 33,24 m.</p>
328<h5>ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE AKVARELU ARCH. F. X. MARGOLDA. 
329V. NEUBERT A SYNOVÉ, 1929</h5>
330</td></tr>
331
332<tr><td><h3>18 - Velechrám sv. Víta</h3>
333<a href="hradcany/018.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="18 - Velechrám sv. Víta">
334<img class="fg" src="hradcany/min/018.jpg"  alt="18 - Velechrám sv. Víta"  /></a>
335<p>Portál nového hlavního západního vchodu (na předchozím záběru se nachází v přítmí klenby pod rozetou). 
336Výtvarné pojetí plochy nad vraty je na akvarelu návrhem, který nebyl v této podobě realizován. 
337Její reliéfní výzdobu provedl až v letech 1948-1949 K. Dvořák. Zachovává sice původní tři scény: 
338ukřižování Ježíše, kladení do hrobu a zmrtvýchvstání, avšak oproti podobě na akvarelu se liší v 
339některých detailech. V horních částech bronzových vrat jsou dva větší reliéfy, pod každým z nich 
340čtyři menší o rozměrech 54&times;68 cm s výjevy ze stavebních dějin katedrály. Po&nbsp;stranách jsou ještě 
341malé busty s portréty panovníků, církevních hodnostářů a stavitelů. Všechny reliéfy na vratech jsou 
342dílem autorské trojice - prof. J. Cibulky, malíře V. H. Brunnera a sochaře O.&nbsp;Španiela z let 1927-1929.
343Celé dveře jsou odlity z bronzu (firma F. Anýž) a svým provedením navazují na tradici gotických 
344monumentálních chrámových vrat. Hlavní vchod dodnes čeká na doplnění sochařské výzdoby.</p>
345<h5>ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE AKVARELU ARCH. F. X. MARGOLDA. 
346V. NEUBERT A SYNOVÉ, 1929</h5>
347</td></tr>
348
349<tr><td><h3>19 - Řada domků ve Zlaté uličce na Pražském hradě</h3>
350<a href="hradcany/019.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="19 - Řada domků ve Zlaté uličce na Pražském hradě">
351<img class="fg" src="hradcany/min/019.jpg"  alt="19 - Řada domků ve Zlaté uličce na Pražském hradě"  /></a>
352<p>O řadě malých domků ve Zlaté uličce na Pražském hradě, proměněných dnes v&nbsp;malý obchodní 
353bazar, se tvrdí, že zde kdysi bydleli alchymisté císaře Rudolfa II., ale pravda to není. 
354V roce 1597 bylo místo při severní hradbě hradu (mezi věžemi Daliborkou a Bílou) dáno k 
355dispozici hradním střelcům, kteří si zde postavili miniaturní domky využívající i výklenky v hradbě. 
356Střelci vykonávali na hradě strážní
357službu až do roku 1784, kdy byl jejich oddíl rozpuštěn. Mnozí z nich domky prodali a ulička dostala 
358nové obyvatele, drobné řemeslníky, krejčí a zlatotepce – podle nich byla ulička později pojmenována. 
359Tehdy ale jejím středem protékala stoka a na protější straně byly chlévy, které patřily k obydlím. 
360Začátkem 30. let 19. století zde bydlel jakýsi vídeňský profesor F. Uhle, penzista a&nbsp;podivín, který 
361se zabýval alchymií a prováděl chemické pokusy. Jedné neděle roku 1831 došlo k&nbsp;výbuchu a následkem 
362vzniklého požáru profesor uhořel. Dle pověsti prý s hrudkou ryzího zlata v&nbsp;sevřené pěsti. Dnešní zrestaurovanou podobu má ulička od roku 1955.</p>
363<h5>KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. MONOPOL, 1910</h5>
364</td></tr>
365
366<tr><td><h3>20 - Začátek Loretánské ulice směřující na Hradčanské náměstí</h3>
367<a href="hradcany/020.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="20 - Začátek Loretánské ulice směřující na Hradčanské náměstí">
368<img class="fg" src="hradcany/min/020.jpg"  alt="20 - Začátek Loretánské ulice směřující na Hradčanské náměstí"  /></a>
369<p>Dům vlevo je vysunutá část jižního traktu Toskánského paláce s podloubím. Ve&nbsp;středu 
370záběru je kostel sv. Benedikta, bývalý hradčanský farní kostel, před ním přízemní domek čp.183 a rohový dům čp.173
371s renesančními štíty obrácenými do&nbsp;Loretánské ulice. Je to bývalá Hradčanská radnice, jejíž 
372prostory jsou rozsáhlé a zasahují do větší hloubky podél Radnických schodů. Další dům vpravo 
373patřil ve&nbsp;14. století Oldřichovi řečenému Kytlice - řezníkovi české královny. Do dnešní podoby 
374byl přestavěn po roce 1787. V severním křídle radnice je vchod do typického malého krámku se 
375dvěma rozevřenými vrátněmi, neboli křídly krycích dveří. Návštěva krámků byla pro ženy vždy vítanou 
376příležitostí k poklábosení. Nároží zdobí reklama s postavou elegantního muže, naznačující, že v domě 
377bydlel patrně i krejčí. V části radnice vpravo je velkopopovická pivnice s portálem a vraty, v&nbsp;nichž byl 
378zasazen český loket, kde si každý mohl ověřit, zda ho kupec na trhu neošidil. Tomuto začátku Loretánské ulice se kdysi říkalo Radní ulice.</p>
379<h5>FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1900.  
380 F. PAVLÍK, 20. LÉTA</h5>
381</td></tr>
382
383<tr><td><h3>21 - Pohořelec</h3>
384<a href="hradcany/021.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="21 - Pohořelec">
385<img class="fg" src="hradcany/min/021.jpg"  alt="21 - Pohořelec"  /></a>
386<p>Pohořelec - po Hradčanském a Loretánském náměstí třetí, poslední a nejvýše položené 
387náměstí Hradčan. Pohled na východní průčelí zeměbraneckých kasáren, čp.121, dokončených v roce 1895. 
388Uprostřed náměstí je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Vlevo skupina domů na jižní straně náměstí. 
389V popředí rozložitý dům U zlatého stromu, čp.147, z konce 18. století, se schody a&nbsp;průchodem na nádvoří Strahovského kláštera. 
390Za ním dům U modrého jelínka. Naproti na severní straně náměstí stojí souvislá řada domů s dlouhými podloubími. Snímek pochází 
391s největší pravděpodobností z roku 1914 po vyhlášení mobilizace, neboť většina mužů ve skupině, kráčejících od kasáren, má na 
392rameni pušku. Vlevo před kasárnami vidíme dvě Křižíkovy elektrické tramvaje č. 5, které tu měly konečnou stanici. </p>
393<h5>SVĚTLOTISK. KOLEM 1914</h5>
394</td></tr>
395
396<tr><td><h3>22 - Pohled z Loretánské ulice směrem východním  k Hradčanskému náměstí</h3>
397<a href="hradcany/022.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="22 - Pohled z Loretánské ulice směrem východním k Hradčanskému náměstí">
398<img class="fg" src="hradcany/min/022.jpg"  alt="22 - Pohled z Loretánské ulice směrem východním k Hradčanskému náměstí"  /></a>
399<p>Vpravo je bývalá Hradčanská radnice (viz obr. 20). Rohový dům naproti radnice a&nbsp;nad ním další s 
400podloubím patří k sobě a tvoří boční jižní trakt Toskánského paláce. Převážnou část záběru zaujímá
401budova, kterou je vojenská nemocnice, čp.&nbsp;181, nyní kasárny Hradní stráže. Je to bývalý dům Martinický, 
402postavený začátkem 18. století stavitelem Scottim, nákladem Jiřího Adama, hraběte z Martinic a neapolského 
403místokrále. Nemocnice tady byla od roku 1837. Právě zde byl podroben
404lékařské prohlídce Josef Švejk, hlavní postava známého románu J. Haška &bdquo;Osudy dobrého vojáka Švejka&ldquo;. Před budovou dnes stojí další plynový litinový kandelábr – zajímavá technická památka 19. století. </p>
405<h5>LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK.
406 D. KOSINER A SPOL., 1908</h5>
407</td></tr>
408
409<tr><td><h3>23 - Rollova restaurace na Hradčanech v Loretánské ulici čp. 178</h3>
410<a href="hradcany/023.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="23 - Rollova restaurace na Hradčanech v Loretánské ulici čp. 178">
411<img class="fg" src="hradcany/min/023.jpg"  alt="23 - Rollova restaurace na Hradčanech v Loretánské ulici čp. 178"  /></a>
412<p>Majitelem hostince byl A. Rolla s manželkou Julií. Nabízela plzeňské pivo, uherská a&nbsp;rakouská vína, 
413k dispozici byl i kulečník. Předchozím Rollovým působištěm byla restaurace v Petřínské rozhledně, kde
414byl prvním nájemcem. Na místě budovy na&nbsp;snímku stály původně dva gotické domy, které v roce 1503 spojil 
415v jeden objekt J. Krakovský. Za Rudolfa II. v něm byla zřízena říšská kancelář. K tomu účelu ho také říšská 
416komora koupila za 5000 zlatých. Byla vyslovena i domněnka (Dr. Teige), že tu krátký čas
417bydlel a zemřel Tycho de Brahe, dánský hvězdář ve službách císaře Rudolfa II.</p>
418<h5>SVĚTLOTISK. FOTOGRAF ADAM. 1899</h5>
419</td></tr>
420<!--
421<tr><td class="sponzor">
422<p>Nyní je zde hotel :</a></p>
423<h3><a href="http://www.domus-henrici.cz/" onclick="return !window.open(this.href);">Hotel Domus Henrici ****</a></h3>
424<a href="hradcany/023a.jpg" class="thickbox" title="Hotel Domus Henrici Praha Hradčany" rel="lightbox[fg]"><img class="fg" src="hradcany/min/023a.jpg" alt="Hotel Domus Henrici Praha Hradčany" /></a>
425<a href="hradcany/023b.jpg" class="thickbox" title="Hotel Domus Henrici Praha Hradčany" rel="lightbox[fg]"><img class="fg" src="hradcany/min/023b.jpg" alt="Hotel Domus Henrici Praha Hradčany" /></a>
426<p><strong>Hotel Domus Henrici</strong> je 4-hvězdičkový luxusní hotel nacházející se v centru Prahy, v historickém domě na&nbsp;pražských Hradčanech, v těsné blízkosti Hradu - sídla českých králů. <strong>Hotel Domus Henrici</strong> nabízí 8 pokojů (7&nbsp;dvoulůžkových a 1 apartmá) s vchody z jižních teras domu. Všechny pokoje hotelu jsou vybaveny telefony s přímou volbou (fax a e-mail je možno použít v recepci), televizí se satelitními programy, minibarem, sejfem, minivěží s radiem a CD přehrávačem, sprchou, vysoušečem vlasů, WC.</p>
427<p><a href="http://www.domus-henrici.cz/" onclick="return !window.open(this.href);">www.domus-henrici.cz</a></p>
428</td></tr> -->
429
430
431<tr><td><h3>24 - Západní průčelí pražské Lorety</h3>
432<a href="hradcany/024.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="24 - Západní průčelí pražské Lorety">
433<img class="fg" src="hradcany/min/024.jpg"  alt="24 - Západní průčelí pražské Lorety"  /></a>
434<p>Vytvářející charakteristickou dominantu Loretánského náměstí, v pohledu od rohu kasáren Františka Josefa I. 
435(Černínský palác). Postupná výstavba Lorety trvala přes sto let (1626-1740). Architektonicky zajímavá je dispozice 
436objektu: v rozích a&nbsp;
436po stranách stojí šest souměrně umístěných kaplí, v zadním traktu pak kostel Narození Páně, 
437vybudovaný v roce 1735 K. I. Dientzenhoferem. Ve věži uprostřed předního traktu je proslulá zvonkohra, kterou 
438vytvořil a v roce 1694 instaloval hodinář P. Neumann. V předním traktu se také nachází klenotnice, v níž je kromě 
439šperků a liturgických předmětů uložena také světoznámá diamantová monstrance. Celý prostor náměstí není zatím vydlážděn, 
440ale podle několika hromad připravených kamenů lze usuzovat, že k tomu došlo záhy po&nbsp;pořízení tohoto snímku. Kočárek v 
441popředí má snad ještě dřevěná kola a loukotě. I přes dobové provedení byly tyto vysové kočárky praktické a tak není divu, že přišly v 70. letech tohoto století znovu do módy.</p>
442<h5>SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899</h5>
443</td></tr>
444
445<tr><td><h3>25 - Pohled na vstup do areálu Strahovského kláštera</h3>
446<a href="hradcany/025.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="25 - Pohled na vstup do areálu Strahovského kláštera">
447<img class="fg" src="hradcany/min/025.jpg"  alt="25 - Pohled na vstup do areálu Strahovského kláštera"  /></a>
448<p>Pohled z konce Pohořelce a ze začátku dnešní ulice Dlabačov. Tento klášter premonstrátů byl založen 
449v roce 1140 knížetem Vladislavem II. Od počátku je proslulý rozsáhlou knihovnou. Na záběru zprava vidíme 
450část hradeb a barokní vstupní bránu se sochou sv. Norberta, uprostřed votivní kostel sv. Rocha postavený v 
451letech 1603-1612 nákladem císaře Rudolfa II. jako díkuvzdání po&nbsp;skončení morové epidemie. Kdysi byl strahovským 
452farním kostelem, dnes je zde výstavní síň Musaion. Před ním stojí dvojdomek čp. 137, v jehož malém přístavku vpředu 
453dnes najdeme občerstvení a trafiku. Od něj, směrem severovýchodním, pokračuje souvislá řada domů až na&nbsp;konec jižní strany 
454náměstí Pohořelec. Vlevo je jižní trakt zeměbraneckých kasáren.</p>
455<h5>KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. PRAVDĚPODOBNĚ E. ČÍŽEK, KOLEM 1902</h5>
456</td></tr>
457
458<!--MUZEUM
459<tr><td><h3>26 - Pohled ulicí Úvoz směrem východním</h3>
460<a href="hradcany/026.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="26 - Pohled ulicí Úvoz směrem východním">
461<img class="fg" src="hradcany/min/026.jpg"  alt="26 - Pohled ulicí Úvoz směrem východním"  /></a>
462<p>Na snímku vidíme severní stranu této ulice, která patří k Hradčanům, na rozdíl od&nbsp;její jižní strany (zcela vpravo), 
463náležející již k Malé Straně. Od Nerudovy ulice je Úvoz mírně stoupající komunikací, za zády fotografa začíná stoupat strměji. 
464Vpravo, přibližně v místě pořízení záběru, zástavba končí. Jejím pokračováním je zeď zahrady Strahovského kláštera, která se 
465táhne až k Pohořelci. Z těchto míst je nádherný pohled do zahrady, na Petřín a značnou část města. Domy na snímku jsou převážně 
466barokní, z rozhraní 17. a 18. století. Zleva část domu zvaného Zlatá obruč či Zlaté rouno, čp. 162, a dále domy U tří andělů, 
467Bílá čelist a Tři červená srdce (která jsou jako domovní znamení umístěná na průčelí mezi prvním a druhým patrem). Kdysi se Úvozu 
468říkalo Hluboká cesta. Po&nbsp;každém dešti se tudy hrnulo mnoho vody s všelijakým odpadem i výkaly z domů hradčanských do&nbsp;Nerudovy ulice, 
469což bylo příčinou mnoha sporů a stížností Malostranských.</p>
470<h5>SVĚTLOTISK. E. ČÍŽEK, KOLEM 1900</h5>
471</td></tr>
472-->
473
474<tr><td><h3>27 - Pohled od konce Starých zámeckých schodů</h3>
475<a href="hradcany/027.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="27 - Pohled od konce Starých zámeckých schodů" >
476<img class="fg" src="hradcany/min/027.jpg"  alt="27 - Pohled od konce Starých zámeckých schodů" /></a>
477<p>Pohled od konce Starých zámeckých schodů k východní bráně, přilehlým objektům a Černé věži Pražského hradu. 
478Ta byla postavena kolem roku 1135 a je jedinou románskou věží, která se zachovala z opevnění hradu z časů knížete 
479Soběslava I. Původně jí procházela brána s padacím mostem přes hluboký příkop. V polovině 13. století byla zazděna 
480a těsně vedle ní zbudována nová. Brána v té podobě, v&nbsp;jaké ji vidíme na snímku, je z doby kolem roku 1500. Černá věž po zásahu blesku v roce
4811538 vyhořela, během následné obnovy byla snížena o jedno patro na výšku 30 m a&nbsp;opatřena střechou dnešní podoby. 
482Po nějakou dobu v ní bylo vězení dlužníků, zejména z řad horkokrevných mladých šlechticů, kteří se při nezřízených pitkách, flámech a hrách v kost
482ky často dostávali
483do finančních potíží. Vlevo od brány je vidět východní část Lobkovického paláce, vpravo část domu čp.&nbsp;192.</p>
484<h5>KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. 1904</h5>
485</td></tr>
486
487<tr><td><h3>28 - Vnější, neboli břevnovská strana Říšské (Strahovské) brány<br />v barokním opevnění</h3>
488<a href="hradcany/028.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="28 - Vnější, neboli břevnovská strana Říšské (Strahovské) brány v barokním opevnění">
489<img class="fg" src="hradcany/min/028.jpg"  alt="28 - Vnější, neboli břevnovská strana Říšské (Strahovské) brány v barokním opevnění"  /></a>
490<p>Postavené v roce 1669. Několikrát byla přestavována a patrně rozšiřována, její poslední úpravy se datují
491 k roku 1727. Stála mezi VIII. a IX. bastionem, zvanými Špitálský a Strahovský. Barokní hradby byly vybudovány 
492 podle plánů italských vojenských inženýrů - specialistů na pevnosti. Dle návrhů a pod odborným dohledem Italů se 
493 podobná opevnění (městská, pohraniční aj.) stavěla po celé Evropě. Snímek brány, patrně z roku 1898, je jeden z 
494 posledních, které byly pořízeny, neboť ještě téhož roku se začalo s jejím bouráním včetně okolní barokní fortifikace. 
495 Přitom byla v zásypu objevena stará Strahovská brána z roku 1619, vzápětí rovněž odstraněna. Bourání se patrně protáhlo 
496 až do jara 1899. U Strahovské brány je zajímavé, že clo zde vybírali a symbolické klíče od brány vlastnili Malostranští. </p>
497<h5>SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899</h5>
498</td></tr>
499
500<tr><td><h3>29 - Nový Svět na Hradčanech</h3>
501<a href="hradcany/029.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="29 - Nový Svět na Hradčanech">
502<img class="fg" src="hradcany/min/029.jpg"  alt="29 - Nový Svět na Hradčanech"  /></a>
503<p>Záběr z rampy dnešní Keplerovy ulice (viz obr. 30) umožňuje náhled do klikatých ulic Nový Svět (vlevo) a Černínské (vpravo). Pro celou oblast s nižší zástavbou kolem jmenovaných ulic, včetně
504prostoru pod barokními hradbami připomínajícího malé náměstí (viz obr. 30), se vžil název Nový Svět. 
505Toto bývalé hradčanské předměstí vzniklo v polovině 14. století a v roce 1360 bylo zahrnuto do městského opevnění. 
506Byla to čtvrť chudiny, drobných řemeslníků i prostitutek - spíše vesnice než městečko, která značně kontrastovala s 
507nákladnými a honosnými světskými a církevními stavbami města Hradčan. Dalším kontrastem či spíše paradoxem je, že řada 
508domků v ulici Nový Svět má ve svých názvech zlato, např. Zlaté slunce, čp. 92 (uprostřed dole), U zlatého pluhu, čp. 90, Zlatá hvězda, čp. 87.</p>
509<h5>FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. T. VOJTA, 1918</h5>
510</td></tr>
511
512<tr><td><h3>30 - Střechy a domky Nového Světa</h3>
513<a href="hradcany/030.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="30 - Střechy a domky Nového Světa">
514<img class="fg" src="hradcany/min/030.jpg"  alt="30 - Střechy a domky Nového Světa"  /></a>
515<p>Snímky jsou z téže rampy jakou u předchozího snímku (obr. č. 29 byl pořízen přibližně
516z místa pod korunou stromu zcela vpravo). Sejdeme-li ze schodů, dostáváme se na začátek Černínské ulice, 
517která pokračuje přes již zmiňované náměstíčko pod rampou, kolem studny a přízemního domku čp. 95, a stoupá nahoru na Loretánské
518náměstí k rozložitému masivu Černínského paláce (v té době kasárny). Jestliže od schodů zabočíme doleva, vcházíme do ulice Nový Svět. V levé části záběru jsou na obzoru
519vidět věže Lorety a věž pražské Eiffelovky - rozhledny na Petříně. Vpravo od Černínského paláce vyčnívají věže Strahovského kláštera.</p>
520<h5>BAREVNÁ FOTOLITOGRAFIE. V. KRÁTKORUKÝ, 1913</h5>
521</td></tr>
522
523<tr><td><h3>31 - Nový Svět na Hradčanech</h3>
524<a href="hradcany/031.jpg" class="thickbox" rel="lightbox[fg]" title="31 - Nový Svět na Hradčanech">
525<img class="fg" src="hradcany/min/031.jpg"  alt="31 - Nový Svět na Hradčanech"  /></a>
526<p>Zprava ve stejnojmenné ulici vidíme členitý dům Zlatá hvězda, čp. 87, za ním Zelený
527kříž s plynovou lucernou a vlevo bezejmenný dům čp. 88. Zlatou hvězdu tvoří vlastně dva domy bizarně 
528vklíněné do sebe, patrně z nedostatku místa, nutnosti zachování uliční čáry, nebo i z obou důvodů. 
529Důsledkem je nepravidelný půdorys jednoho z nich. Jednou ze zajímavostí předního domku jsou nízké stropy, 
530o čemž svědčí umístění dolních i horních oken. Dle zvědavého pána v buřince opatrně nahlížejícího do přízemního 
531okna lze soudit, že se v okamžiku pořízení snímku uvnitř odehrávalo cosi zajímavého.</p>
532<h5>FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. T. VOJTA, 1918</h5>
533</td></tr>
534
535
536<tr><td><h4><a href="pohlednice-praha-hradcany.php">nahoru</a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<a href="historie-praha-mala-strana.php">historie Malá Strana</a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<a href="pohlednice-praha-mala-strana.php">pohlednice Malá Strana</a></h4></td></tr>
537
538</table>
539
540</div>
541
542
543</div>
544</div>
545</div>
546<div id="paticka">
547<div id="attent">
548&copy; EPOQUE 1900, spol. s r.o.  | www, videoprodukce, svatební video Praha <a href="http://www.skillproduction.cz" onclick="return !window.open(this.href);" title="svatební video Praha svatební kameraman Praha">SKILL production s.r.o.</a>
548 <!--| programování <a href="http://www.sophics.cz" onclick="return !window.open(this.href);" title="Sophics s.r.o. Zlín">Sophics s.r.o.</a>--> | <a href="http://www.staryzlin.cz" onclick="return !window.open(this.href);" title="starý Zlín">starý Zlín</a>  | <a href="http://validator.w3.org/check?uri=referer">XHTML 1.0 valid</a> | <a href="http://jigsaw.w3.org/css-validator/check?uri=referer">CSS 2.1 valid</a></div></div>
549<div id="copy">
550<p>Veškerý obsah těchto webových stránek je chráněn autorským právem. Kopírování, rozšiřování či jakékoli jiné zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno. Porušení autorských práv a neoprávněné užití obsahu těchto webových stránek je postižitelné v občanskoprávním i&nbsp;v&nbsp;trestním řízení.</p>
551</div>
552</body>
553</html>

Line numbers count LF bytes from the start of the resource, as the search results do. Vendor segments are library code the classifier recognised; they are stored but not indexed. Bytes are shown as Latin1 characters, one per byte.